Genocida nesmí být zapomenuta
Vydání: 2009/18 Čtyři mariánská zastavení, 29.4.2009, Autor: Tomáš Kutil
Více než 1 400 jmen lidí, kteří byli zavražděni během druhé světové války, zaznělo minulé úterý na Náměstí Míru v Praze. Do pietní akce se mohl zapojit úplně každý – stačilo se zařadit do fronty a přečíst papírek se jmény osmi zavražděných. Kromě toho byly na náměstí vystaveny různé informační materiály o obětech holokaustu. Vzpomínková událost se konala u příležitosti židovského svátku Jom ha-šoa – Dne vzpomínání na oběti holokaustu. Akce se pořádala navíc v době, kdy se projevy rasové nesnášenlivosti a antisemitismu začínají rapidně množit i v České republice.
Náměstím zněla kromě češtiny s různými cizími přízvuky i angličtina, němčina a další jazyky. Památku zavražděných uctívali lidé nejrůznějšího věku a národností. Mnoho z nich zažilo důsledky holokaustu i na sobě a své rodině. „Moji rodiče velmi dobře znali rodinu Wellsovu, která byla vyvražděna. Proto jsem tato jména přečetla spolu se sedmi dalšími, které jsem dostala na papíru,“ přibližuje své zapojení do akce Marta Holeková z Prahy. Holokaust navíc přímo zasáhl i její nejbližší – její otec strávil pět let v koncentračním táboře Sachsenhausen a krátce po návratu zemřel. „Nesouhlasím s tím, že se tato hrůza popírá, a chci se připojit k hlasu, aby se na ni nikdy nezapomnělo a nemohla se opakovat,“ dodává Holeková. Jako dobrovolník podpořil akci i Šimon Krýsl. „Dělám tu každý rok dobrovolníka z úplně jednoduchého důvodu – nechci, aby ta jména upadla v zapomnění,“ zdůvodňuje svou podporu. Podle jedné z organizátorek vzpomínkové akce, Dagmar Juráňové z Nadačního fondu obětem holokaustu, se do čtení zapojily zhruba dvě stovky lidí. „Fronta těch, kteří chtěli číst, byla po celou dobu trvání akce – od dvou do pěti odpoledne – poměrně dlouhá a ani jednou se nepřerušila,“ popisuje situaci na náměstí Juráňová. A mnoho lidí podle ní jen přihlíželo.
BISKUP MALÝ: KŘESŤANÉ BY NEMĚLI MLČET
V poslední době se začínají množit i projevy přímo opačné – popírání holokaustu, výbuchy rasového násilí, slovní i fyzické útoky. Z nedávných událostí je to například útok zápalnou lahví na dům obývaný Romy ve Vítkově na Opavsku, při němž byl dům zničen a kromě rodičů byla popálena i dvouletá holčička, která v době uzávěrky tohoto čísla stále bojuje o život v ostravské fakultní nemocnici. O růstu nesnášenlivosti svědčí i nedávná masová manifestace pravicových extremistů v Ústí nad Labem. Čeští neonacisté dokonce do Česka pozvali Američana Davida Duka, známého popírače holokaustu a zakladatele jedné pobočky rasistické organizace Ku Klux Klan. V Česku si ale moc nepobyl, policie ho krátce po příjezdu zatkla a následně vyhostila ze země. Podle biskupa Václava Malého by křesťan neměl zůstat k těmto projevům netečný. „Křesťané by, zvláště tam, kde se konají tyto násilné akce, měli být slyšet. Měli by jasně vyjádřit – ano, my jako církev se proti tomu stavíme a podle svých sil se chceme angažovat a pomoci místní správě tuto situaci řešit,“ nabádá biskup Malý. Zároveň nechápe, proč jsou různé násilné demonstrace, které stojí daňové poplatníky nemálo peněz, znovu a znovu povolovány. Vždyť tito lidé nechtějí vyjádřit svůj názor, ale jen podpořit nenávist a narušit pokojné soužití mezi různými vrstvami obyvatelstva, dodává biskup. Příčinu vzrůstající oblíbenosti extremistických organizací vidí pak mimo jiné ve frustraci lidí a ve ztrátě identity. Mnoho členů těchto organizací totiž podle něj hledá v davu při násilných akcích svou identitu a bezpečí.
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
