Gagarin prý Boha ve vesmíru neviděl
Vydání: 2011/16 Pastorace mládeže, 13.4.2011, Autor: Tomáš Kutil
„Boha jsem ve vesmíru neviděl, takže neexistuje.“ S tímto slavným výrokem mají nejen křesťané spojeného člověka, který se jako první úspěšně dostal na oběžnou dráhu Země. V úterý 12. dubna uplynulo přesně padesát let od chvíle, kdy se tento let uskutečnil.
Trval sice pouhých 108 minut, ale Jurij Gagarin se tímto činem okamžitě proslavil a až do své tragické smrti v roce 1968 trávil většinu času besedami s lidmi o své cestě – stal se doslova sovětskou celebritou. Jeho tehdejšího letu totiž naplno využila komunistická propaganda, která ho prezentovala jako obrovský úspěch lidstva. Během Gagarinových popularizačních cest po východním bloku pak několikrát zazněl i výrok o neexistenci Boha a o velikosti člověka, který všechno dokáže. I v příslušném čísle tehdejších Katolických novin vyšel na první straně rozsáhlý článek oslavující „píli a nasazení pracujícího lidu“, které tento let umožnily. Podle známého astrofyzika a popularizátora vědy Jiřího Grygara je velmi těžké hodnotit, nakolik se mohl Jurij Gagarin vyjadřovat sám za sebe. „Nikdy se už asi nedozvíme, co si myslel doopravdy. Vždy měl s sebou průvodce, který mu v podstatě diktoval, co má říkat,“ popisuje tehdejší situaci Jiří Grygar. Přesto nevylučuje, že Gagarinovo tvrzení o Bohu a především následná propaganda mohla řadu lidí ve vztahu k víře negativně ovlivnit. „Racionálně uvažující lidé se s tím ale určitě dokázali vypořádat. Existenci Boha přece nemůže potvrdit ani vyvrátit žádný výlet do vesmíru,“ říká Jiří Grygar. Za největší přínos Gagarinova letu známý český astrofyzik nicméně považuje zpopularizování vesmíru. „Mnoho lidí se poté začalo o kosmonautiku a tím i o vesmír zajímat. Dodnes jsou lety do vesmíru záležitostí, která zaujme téměř každého,“ dodává Jiří Grygar.
„MĚSÍČNÍ MŠE“
V ostrém kontrastu s Gagarinem působí z pohledu víry cesty amerických kosmonautů. Do vesmíru se díky nim dostala i slova z Bible. Když v roce 1968 Američané při misi Apollo 8 poprvé obletěli Měsíc, v jednu chvíli přečetli prvních devět veršů z Genesis. „Pro všechny lidi na Zemi,“ řekl podle zachovaných záznamů s dojetím astronaut Bill Anders, „má posádka Apolla 8 poselství, která bychom vám chtěli tlumočit.“ A pak začal číst z Genesis a vše zakončil přáním k Vánocům pro všechny lidi na Zemi – byl totiž zrovna prosinec. Tato událost se někdy s nadsázkou nazývá měsíční mší. Let do vesmíru hluboce zapůsobil i na člena expedice Apolla 15 Jamese Irwina. „Uvědomil jsem si, že naše Země je dílem Božích rukou a že Bůh miluje Zemi a lidi na ní. Můj pohled na život se úplně změnil a vrátil jsem se z kosmu jako člověk, jehož víra byla prohloubena,“ řekl později médiím. Pohled na Zemi z výšky ale ovlivnil i Gagarina. Soudě alespoň podle jeho výroku, který komunistická cenzura pustila. „Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji,“ prohlásil prý Jurij Gagarin bezprostředně po přistání.
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
