Vydání: 2020/26 Na Bílé hoře vyroste smírčí kříž, 23.6.2020, Autor: Alena Scheinostová

K volbě nového vedení i k projednání dalších otázek se rakouští biskupové – poprvé od propuknutí pandemie – sešli minulý týden na známém poutním místě Mariazell. Zahájení plenárního zasedání bylo posledním počinem kardinála Schönborna v čele episkopátu – již v březnu totiž oznámil vzhledem k dovršení kanonického věku 75 let rezignaci. Podle agentury Kathpress byl Schönborn druhým nejdéle sloužícím předsedou Rakouské biskupské konference, hned po kardinálu Franzi Königovi, který zdejší církev vedl v letech 1959–1985. Při společné tiskové konferenci nový předseda Lackner kardinálu Schönbornovi poděkoval za jeho službu i za příklad, který mu dal. Lackner se podle svých slov mnoho naučil z toho, jak se Schönborn zachoval v obtížných dobách po odhalení skandálů v církvi, kdy „byl čas označit vinu a požádat o odpuštění“.
Lacknerovo křestní jméno zní Anton a pochází ze štýrského venkova. Původní profesí je elektrikář. V 70. letech se jako voják účastnil mise OSN na Kypru a právě tehdy se rozhodl pro kněžství. Roku 1984 vstoupil do františkánského řádu a přijal jméno Franz (František) a roku 1991 byl vysvěcen na kněze.
Časem se stal provinciálem rakouské františkánské provincie, od roku 2002 zastával biskupskou službu v diecézi Graz-Seckau, na salcburský arcibiskupský stolec nastoupil roku 2014. Od roku 2015 byl místopředsedou rakouského episkopátu.
Mezi biskupy je Franz Lackner odpovědný za univerzity a teologické fakulty a za otázky rodiny a života. Jak sdělil na tiskové konferenci, ve svém šestiletém funkčním období se chce soustředit mj. na posílení „bratrské spolupráce mezi biskupy“ devíti rakouských diecézí a vnášet „starosti, těžkosti, ale i naděje a vize rakouské církve do církve světové“. Tato vize je podle něj ideou církve, která je „solí země a světlem světa“ a učí o Bohu, který je člověku přítelem.
V příštím roce arcibiskup Lackner povede pouť rakouského episkopátu „ad limina“, tedy do Vatikánu ke Svatému otci. Mimo jiné by zde podle svých slov rád prodiskutoval otázku, jaké kroky učinit, aby se lidé v církvi „cítili pochopeni“. Rád by se také více zaměřil na roli a přínos věřících žen. „Maria svým životem ukázala, že jméno syna Božího Immanuel a jeho význam (‚Bůh je s námi‘) lze zažívat v každodenním žití,“ řekl arcibiskup Lackner. Tento postoj je podle něj potřeba v církvi prohloubit a dát větší prostor ženám v teologii.
Společně se svým předchůdcem kardinálem Schönbornem rovněž vyzvali vyvarovat se jakékoli „instrumentalizace náboženství“ pro politické účely, aby byl v Rakousku „udržen náboženský mír“. Reagovali tak na sklon populistických politiků získávat si podporu slovními útoky zejména na islám a muslimy. „I v politické debatě musí být vždy dodržena minimální míra respektu k náboženství a věřícím,“ zdůraznil na obecné rovině arcibiskup Lackner.
Nového předsedu si v minulém týdnu zvolili také biskupové v Portugalsku. Stal se jím šestašedesátiletý José Ornelas Carvalho, biskup setúbalský. V Portugalsku má proběhnout příští Světový den mládeže v roce 2023, a jak informovaly Vatican News, právě mladé lidi proto biskup Carvalho po svém zvolení pozdravil a vyzval, abychom „vytvářeli svět s mladými a pro mladé“.
Od loňského roku už obměnily vedení biskupské sbory ve Francii, Španělsku a Německu, staronový předseda Jan Graubner se ujal úřadu v čele České biskupské konference.