Folkové festivaly: tradice i nová spojení
Vydání: 2014/23 Němečtí i čeští katolíci v Řezně, 3.6.2014, Autor: Milan Tesař
Doba, kdy českým folkovým a trampským kapelám na Portě v Plzni tleskal třicetitisícový dav, je dávno pryč. Od konce 80. let se festivalová scéna výrazně proměnila.
Skupina Kryštof vystoupí v létě třeba na festivalu Okolo Třeboně. V příštím čísle v souvislosti s tímto festivalem najdete i soutěž o ceny.Snímek archiv kapely Kryštof
Portu v roli největšího folkového festivalu vystřídala Zahrada, která se však v roce 2011 konala naposledy. Mezitím hudební přehlídky vznikaly, zanikaly, štěpily se i spojovaly. V současné nabídce najdeme festivaly komorní i masové, objevné i tradicionalistické, zacílené na mladé publikum, na pamětníky i na rodiny.
Samotný zánik Zahrady jako dlouhodobě hlavního žánrového festivalu (s diváckou soutěží o Krtky, z níž vzešlo nemálo kapel minimálně středního významu) zdánlivě obrátil folkovou scénu naruby. „Na Zahradu všichni vzpomínáme,“ říká například písničkář Pavel Helan, jeden z vítězů tohoto festivalu z roku 2007. Baskytarista Marek Štulír z liberecké skupiny Jarret (vítěz Zahrady z roku 1996) však tvrdí: „Nezáleží na tom, jestli jeden festival zanikne. Změnilo se něco jiného. Celkově se zmenšila ortodoxní folková scéna, ale objevily se nové možnosti.“
PESTROST TÁHNE
Ano, v současné době mnohem více než čistě akusticky laděné akce typu někdejší Porty nebo rané Zahrady táhnou žánrově pestré festivaly s nabídkou českých i zahraničních účinkujících. Přitom Colours of Ostrava nabízí špičkové interprety z celého světa i to nejlepší z české hudby – a modernější odnože folku i country mají v programu také své zastoupení. Především na akustickou hudbu – opět z celého světa – se už mnoho let zaměřují Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, kde se angličtí písničkáři naprosto přirozeně střídají s africkými rytmy, ukázkami lidové hudby z Kanady, sbory z Itálie nebo českými stálicemi, jako jsou Hradišťan či Jablkoň. A do třetice – kvalitní hosty ze světa, opět vedle toho nejlepšího z hudby české i slovenské, nabízí tradičně také červnový Valašský špalíček ve Valašském Meziříčí. Na jiných pódiích se písničkáři potkávají s jazzovými kapelami, případně s umělci z okruhu elektronické
hudby.
Vedle žánrově pestrých akcí s objevnou dramaturgií (do Ostravy nebo do Náměště se totiž jezdí hlavně objevovat) pochopitelně stále existují velmi tradiční folkové, country a trampské festivaly. ZatímcoMohelnický dostavník se svou sympatickou hrou na indiány a jižanské vojáky funguje už téměř 40 let, Starý dobrý western, největší česká přehlídka country hudby, se letos bude konat pošestnácté. Přežívají akce typu Festivalu trampských písní v Horním Jelení na Pardubicku a k české folkové hudbě se po experimentování s rockem a zahraničními hvězdami vrátil Festival Slunce ve Strážnici.
Na českou festivalovou scénu však patří i mnoho jednodenních přehlídek sestavených podle modelu jedna hvězda a pět kapel z regionu, stejně jako folkové scény na nejrůznějších městských a hradních slavnostech. Máme festivaly „keltské“, bluesové i bluegrassové a také přehlídky písničkářů. A přežila i Porta, která dnes, díky propracovanému systému oblastních kol, stále plní roli hledače nových folkových talentů.
Sdílet článek na:
