Film, který nakazí radostí ze života
Vydání: 2012/24 Žijeme fotbalem, 14.6.2012, Autor: Lukáš Jirsa
Francouzská komedie Nedotknutelní způsobila nejen v zemi svého vzniku naprostou senzaci. Příběh o kvadruplegikovi a jeho svérázném ošetřovateli vidělo jenom ve Francii více než 20 milionů lidí. Film, který vás nakazí radostí ze života, právě přichází i do českých kin.
Dvojice filmařů Olivier Nakache a Eric Toledano se při své práci na scénáři k filmu inspirovala skutečným příběhem francouzského podnikatele Philippa Pozzo di Borga, který se ve svých 42 letech po těžké nehodě stal kvadruplegikem – ztratil cit v celém těle a od té chvíle může hýbat pouze hla-
vou.
Tvůrci se ve svém komediálním dramatu, které s lehkostí ukazuje na obtíže těžce postižených lidí, soustředili na setkání zámožného Philippa s černošským mladíkem Drissem. Ten se sice uchází o místo osobního asistenta, ovšem zprvu jen naoko, aby měl potřebné potvrzení pro sociálku. K Dris-
sovu překvapení se ale boháč upoutaný na kolečkové křeslo rozhodne zaměstnat právě jeho, a tak začíná dobrodružství, které oba zúčastněné značně promění na celý život. Driss pomalu proniká do nového světa: do světa ochrnutého muže, do světa francouzské smetánky, do světa krásných žen, opery i abstraktního umění.
SKRZE UTRPENÍ K NADĚJI
Na začátku veleúspěšného a nanejvýš zábavného snímku nacházíme dramatickou a velice smutnou realitu Philippa Pozzo di Borga. Ten se během svého života musel utkat nejen s paralyzujícím úrazem, ale předtím i s pětinásobným potratem své milované ženy Béatrice, která předčasně zemřela na závažné krevní onemocnění. Svůj životní příběh Pozzo di Borgo popsal v knize Druhý dech. V té nacházíme – mnohem více než ve filmu – svědectví o těžko představitelném Philippově utrpení nejen po úrazu, ale i před ním. A přesto – a částečně snad i právě proto, jak sám píše – překypuje láskou k životu: „Dávám přednost bohatství svého postižení před bohatstvím své společenské vrstvy: mám pocit, že nyní žiji intenzivněji, že jsem konečně člověkem.“ Philippova vůle k životu byla vždy živena láskou k manželce, která doslova tryská z každé stránky jeho dojemného svědectví.
Autoři snímku se nicméně – s plnou podporou Philippa – zaměřili na jeho vztah s asistentem Abdelem. Ten se ze skutečného Araba muslimského vyznání ve filmu proměnil na vykořeněného černocha Drisse, a to ve značně extrovertním podání herce Omara Sy, jenž si za svůj výkon po zásluze odnesl několik ocenění včetně francouzského Césara.
AŽ PŘÍLIŠ PĚKNÉ
Film Nedotknutelní si po právu zasluhuje pozornost. Hovoří totiž o velice závažných věcech tím nejpřístupnějším způsobem: skrze smích vede divákův pohled k lidem, kteří trpí nejen fyzickým, ale mnohdy i sociálním vyloučením. Nedotknutelní jsou totiž ve filmu oba hlavní protagonisté: jak postižený Francouz z dobré rodiny, tak černoch, syn přistěhovalců, který nikdy nepracoval a vždy se pohyboval na hraně zákona. Mnozí kritikové filmu vytýkají, že realitu „vyloučených“ ukazuje v příliš líbivém světle, a tak diváka vede k falešné toleranci a soucitu. Do jisté míry mají tyto hlasy pravdu, nicméně i přesto si myslím, že tím snímek neztrácí nic ze svého opodstatnění. Srovnejme jen téma a úroveň nejnavštěvovanějšího filmu roku 2011 ve Francii (Nedotknutelní) a u nás (Muži v naději), přičemž výsledek tohoto souboje je jasný: 1:0 pro Francouze.
Sdílet článek na:Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články
