Farní rodina vyprovází děti do školy

Vydání: 2010/36 Sexuální výchova, 2.9.2010

Poděkovat katechetkám a všem učitelům, požehnat dětem do nového školního roku, dodat jim i jejich rodičům odvahu – to všechno bylo cílem nedělních farních slavností, které se konaly například v Lysicích na Boskovicku či ve Zlíně.

Každé z dětí, které přišlo v Lysicích do kostela s novou školní aktovkou, dostalo malý dárek s pastelkami a dalšími potřebami. Tentokrát dorazily plné tři desítky školáků. Následovalo dětské odpoledne na farní zahradě, kam přiklusali i dva koníci. Rodiče i dědečkové s babičkami tak mohli na chvíli zapomenout na starosti a povídat si při dobrém jídle a pití. Někteří i tak po očku sledují svá vnoučata na houpačkách a jiných farních atrakcích. „Za našeho mládí se nestávalo, aby se farnost tak starala o děti. Až jim trošku závidím. A při tom cítím, jako bych při pohledu na ně mládla,“ konstatuje Jiřina Beránková. „Moc se do školy těším. Můj bratr Kuba už jde do čtvrté třídy a pořád má samé jedničky. Chtěl bych být jako on,“ svěřil se nastávající prvňák Lukáš Pavelka. Zato Justina Solárová se ani po velkém váhání nedokázala rozhodnout, jestli se také těší, nebo ne. Prozradila jen, že má růžovou aktovku. „Nedivte se jí,“ směje se maminka, „má starší bratry, kteří jí stačili vysvětlit, že škola jsou jen samé povinnosti.“ Na tvářích budoucích prvňáčků se i ve zlínské farnosti sv. Filipa a Jakuba odrážela radost a vědomí vlastní důležitosti. „Do školy se těším, budu tam mít kamaráda ze školky,“ říká Vít Vaňatka a jeho maminka vysvětluje: „Přišli jsme synovi vyprosit požehnání, aby viděl, že v tom není sám a že s ním je Bůh.“ Nadšení přímo září i z Alžběty Malé: „Těším se do školy úplně na všechno,“ říká. Kaplan P. Pavel Šupol v kázání navazuje na úryvek z evangelia o obsazování předních míst a ptá se dětí: „Kde si ve škole sednete?“ Většina malých posluchačů dokazuje, že dávala pozor, když svorně odpovídá: „Dozadu!“ Příprava na dětské kázání je podle P. Šupola stejně náročná jako na kázání pro dospělé: „Musím přemýšlet nad tím, jak to říct jazykem dětí,“ vysvětluje. Žehnání aktovek je pak podle něj pozvánkou, aby v životě dětí působil Bůh. „Samo požehnání z nich ale jedničkáře a vzorné žáčky neudělá,“ říká a upozorňuje také na nenahraditelnou roli rodiny – pokud v ní existuje živá víra a vztah k modlitbě, odráží se to i v životě dítěte a jeho zdravém vztahu k sobě i okolí. „Ani ty známky pak nejsou tolik důležité – já bych o tom mohl povídat,“ dodává se smíchem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 1. – 7. prosince 2020

Svatá země vstoupila do adventu

Rozžehnutím první adventní svíce od plamene v jeskyni Narození Páně zahájili františkáni ve Svaté zemi letošní advent. Komunita, která nad biblickými místy bdí právě…

celý článek


Kde budeme bydlet?

Téměř třetina lidí má obavy, kde budou bydlet ve stáří. Více než polovina dotázaných je přesvědčena, že problém sehnat bydlení budou mít jejich děti – vyplývá…

celý článek


Skutečná moc spočívá ve službě

Papež František není ekonom. Nevyjadřuje se k národohospodářským otázkám ani k hospodaření církve. Nekomentuje ekonomické aspekty událostí, krizí, aktivit. Je ale hospodářem…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay