Farář vykázal z církevního pozemku rudé praporečníky
Vydání: 2009/19 Žena jako matka, 6.5.2009, Autor: Václav Štaud
Oslavy 64. výročí osvobození města Brna byly letos v závěru dubna provázeny protesty. Stalo se to u pomníku padlých rudoarmějců v Králově Poli, kde se na opraveném jehlanu znovu objevily – nedávno odstraněné – symboly srpu a kladiva.
Instalaci reliktů totalitního režimu odmítá řada Brňanů. Jen internetovou výzvu www.poctapadlym.cz podepsalo už více než 1 200 občanů včetně řady umělců a vědců. Někteří z nich se zúčastnili pietního aktu, organizovaného magistrátem města. Po jeho ukončení v tichosti rozvinuli u blízkého farního kostela Nejsvětější Trojice své odmítavé transparenty. Na akci však přišlo také několik mladých lidí s provokativními rudými vlajkami vyzdobenými právě symboly srpu a kladiva. Problém nastal ve chvíli, kdy se komunistická mládež přesunula před kostel a svými standardami začala zakrývat protestní transparenty. Došlo až ke strkanici a prvním verbálním střetům. V té chvíli zasáhl místní farář P. Josef Jahoda. Slušně, ale rozhodně mladé komunisty z prostranství vykázal: „Srp a kladivo mě urážejí. Toto je pozemek farnosti a vy nemáte povolení tady demonstrovat.“ Naopak ty, kteří proti srpu a kladivu protestovali, tu stát nechal. Královopolský farář během svého zákroku omimo jiné uvedl, že si váží památky všech, kteří padli za naši svobodu, ale neváží si srpu a kladiva, symbolů totality, kterou ve vězení trpce pocítily tisíce lidí včetně příslušníků jeho rodiny. Mladí komunisté nejdříve odmítali odejít, přesvědčila je až pohrůžka přizvání policie a předložené doklady o církevním vlastnictví pozemku. O dva dny později, krátce po večerní mši svaté, si část farníků na témže místě vyměňovala názory na uvedenou událost. Všichni se shodli, že se jejich kněz zachoval správně. „Nebyla jsem první, kdo dnes otci Josefovi vyjádřil obdiv. Jeho jednání bylo kompetentní a velmi pohotové,“ říká středoškolská učitelka Eva Trtková. A její syn Tomáš dodává: „Líbilo se mi, jak dokázal rázně sjednat pořádek a při tom nikoho neurazit.“ O své zkušenosti hovoří i další farník Jiří Brauner: „Ještě dlouho po skončení akce jsem s mladými komunisty u pomníku diskutoval a mnoho jejich názorů mě šokovalo. Například obdiv k událostem 50. let. Vůbec nevíš, o čem hovoříš – řekl jsem jednomu z nich. Vždyť to byly časy hrůzy, krutostí a smrti! A on mi odpověděl, že by se 50. léta měla naopak brzy vrátit, aby byl u nás opět nastolen pořádek. Odcházel jsem domů se smutným vědomím, že nebezpečí recidivy komunismu ještě stále hrozí,“ uzavírá Jiří Brauner.
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
