Samozřejmě, že by měla. Je to její prorocká povinnost.
Potíž je v tom, že zatím není dostatečně důvěryhodná, dostatečně akční a dostatečně věcně kompetentní.
Důvěryhodná není nejen kvůli své minulosti, ale i kvůli tomu, že jsme zatím velmi málo skutečným společenstvím, zatímco na první pohled působíme jako zapouzdřená, poněkud ustrašená a zpozdila instituce.
Akční nejsme proto, že jsme jako tělo bez nervů i svalů. Naše "vnitrocírkevní komunikace" je stále velice neúčinná. Nejsme schopni rychle a kvalitně vyvářet společná stanoviska a následně je účinně prosazovat. Brání tomu jak pasivita většiny věřících, tak některé vnitrocírkevní mechanismy, diktované spíš strachem než zdravou naukou vycházející z Ježíšova upozornění "Jen jeden je váš Pán, vy všichni jste bratři".
Nedostatečně kompetentní jsme proto, že zatím u nás neexistují skutečné myšlenkové trusty vzdělaných a věrných křesťanů, kteří by mohli svou odbornou erudici věnovat církvi na plný úvazek. Dnešní svět je velice složitý a na žádnou z vážných otázek dnes není jednoduchá odpověď, zejména na, pokud se začněme zabývat tím, jak opravdu účinně pomoci, jak odstranit nespravedlnost, jak zmírňovat utrpění, jak posilovat účinně rodiny atd.

Je pravda, že otázka vstupu Církve do politiky je chaoticky vícevýznamová, ale víme-li už dnes, že i současná společnost, podobně jako předešlé kráčí ke svému zániku, byl by takový vstup sebevraždou. Ačkoli pro českou katolickou církev bylo a je už v politice připraveno místo a to v podobě luxusní pojišťovny hojící škody, které způsobuje svými zákony bezohledná společnost, jediná strana zastupující Církev, lidovci, se takového pověření vzdali.
Katolická církev bude muset změnit milosrdenství při likvidaci škod, na milosrdenství při jejich předcházení. V praxi to znamená, že biskup ve své diecézi nenese odpovědnost za počet bezdomovců, ale nese odpovědnost za počet věřících, kteří volili komunisty.