Spíše osobní, než kolektivní. Léčba zvenku funguje jen do jisté míry, brzy ponižuje léčeného, činí z něj bezmocné dítě a zabíjí kompetence, co mu snad ještě zbyly. Řešení je pouze individuelní, jak potřeby postiženého a závislého saturovat lépe, než žebrotou. Jak rozvinout, upevnit, zbylé kvality.

Tradiční vesnice stejně jako dnešní arabský svět dokáží zapojit všechny. Postavení paneláků to nenahradí, spíše naopak. Jen více lidí odpadne v neosobní zpředmětnělé situaci. Pohodlí je málo.

Podpora na jedné stranbě musí být doplněna nulovou tolerancí na straně druhé, aby mělo smysl chovat se slušně. Zablácené auto se pokutuje, povaleč se povaluje vesele. Někde chyba.

Inspirace v zemích se zkušeností odlišného, nelze obtěžovat druhé ani vizuálně, jinak na vhodném místě stanování nikdo nebrání. Dohled spíše dobrovolníky, mají hlubší kontakt. Překvapily mne dary potravin od policie, zdánlivě paradox, ale i tak se dá budovat autorita, aby případná snakce byla účinná.