Eucharistická úcta napříč staletími
Vydání: 2017/13 Svou duši poroučím Bohu, 28.3.2017, Autor: Alena Scheinostová
Příloha: Perspektivy 13
Na prahu Velikonoc zve Arcidiecézní muzeum v Olomouci k zamyšlení nad Kristovou obětí zpřítomněnou v eucharistii. Pod názvem „V oplatce jsi všecek tajně“ vystavuje působivý soubor padesáti tematických výtvarných děl.
Detail piety z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni. Snímek autorka
Titulní verš je vzat z tzv. Kunhutiny modlitby, jedné z nejstarších českých literárních památek, datované počátkem 14. století. Z období vrcholného středověku pochází rovněž většina vystavených pláten a řezeb – jejich autory jsou umělci jako Lucas Cranach, Mistr Oplakávání ze Zvíkova či Mistr Týnské Kalvárie. Ty jsou pak doplněny několika počiny barokními i novodobými, jež ukazují neměnnost úcty ke Kristovu tělu a k jeho utrpení a také sílu, jíž pašijový příběh inspiruje navzdory času: Reynek, Diviš, Zrzavý či Sobotka jako by ke starým mistrům doříkávali stvrzující „amen“.
Návštěvníka uvítá rozměrné plátno Poslední večeře z roku 1515, původem z kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře. Otevírá místnost cele věnovanou mši. Uvidíme zde obdivuhodně propracovanou gotickou mřížku sanktuária ze svatomikulášského kostela ve Znojmě, s výjevy z Kristova „tělesného“ života i vyobrazením „eucharistické světice“ sv. Barbory. Ty měly pobízet k rozjímání nad podstatou eucharistie. Ke Kristu „v oplatce“ poukazují též bohoslužebné předměty jako kalichy, ciboria či masivní zlacená monstrance z počátku 16. století. Zaujme pyxida (liturgická schránka) s výjevem z Getsemanské zahrady.
Další okruhy jsou věnovány eucharistickým alegoriím a zázrakům a pašijovým vyprávěním. Nemohou chybět vyobrazení „armae Christi“ – nástrojů Kristova umučení, ať už tvoří samostatné dílo (jako drobný stříbrný kohoutí kříž z Bavorska 19. století), nebo jsou významuplnou dekorací pláten s výjevy Ježíšova utrpení. Mezi těmi upoutá zobrazení Krista ve vinném lisu. „Z Kristovy rány vytéká ve vinném lisu krev do studny coby pramene milosti, kde ji zachycují andělé-ministranti do kalichů a podávají ji věřícím,“ popsala obraz kurátorka výstavy Helena Zápalková, jež expozici připravila ve spolupráci s Michaelou Ottovou a Liborem Šturcem. Alegorické plátno, jež bývá označováno jako „Epitaf Jana Cleemenssoena“ anebo podle svého námětu „Pramen života“, pochází z roku 1511 a jeho autorem je neznámý holandský mistr.
Imaginace předků
Poslední část se cíleně zaměřuje na úctu ke Kristovu pozemskému tělu. Připomíná některé zapomenuté zvyklosti: kupříkladu rozměrná socha Krista s pohyblivými pažemi z kaple sv. Jiří v Litovli pro návštěvníky liturgie představovala Ukřižovaného, při velkopátečních obřadech byla poté sňata z kříže a slavnostně uložena do Božího hrobu. Závěsná soška Vzkříšeného zase zdobila oltář po celou velikonoční dobu, až při slavnosti Nanebevstoupení byla před zraky věřících vytažena na provaze do klenby kostela.
Výstava, jež vznikla ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni a strahovskými premonstráty, potrvá v Olomouci do září. Od října do února ji poté vystaví právě plzeňská galerie a ve Strahovském klášteře bude k vidění od března do května 2018.
V oplatce jsi všecek tajně. Arcidiecézní muzeum Olomouc 23. 3. – 10. 9. 2017
Sdílet článek na:
