Ekumena v duchu sv. Pavla a Milady Horákové

Vydání: 2011/2 Jaroslav Seifert, 4.1.2011, Autor: Jiří Macháně

Dva hrdinové křesťanského života, které od sebe dělí dvě tisícovky let, se na Nový rok pomyslně sešli v evangelickém sboru v Praze na Smíchově. A díky televizním kamerám a přímému přenosu pak zavítali také do domovů tisíců diváků České televize. Ekumenická novoroční slavnost se totiž tentokrát nesla v duchu zastavení nad osudy dvou svědků křesťanské víry: apoštola Pavla a dr. Milady Horákové.

„Nemalou část svých životů oba strávili pro své postoje ve vězení a nakonec pro ně i zemřeli,“ zdůraznil Ivo Mareš, duchovní smíchovského sboru, jehož byla Milada Horáková aktivní členkou (připomíná ji mj. i socha Olbrama Zoubka před kostelem). „Věděli, pro co žijí. Přijali svůj život jako úkol, sdíleli touhu žít poctivě, pravdivě a své křesťanství chápali jako životní styl, postoj. Chtěli ho žít, ne konzumovat,“ zdůraznil Ivo Mareš propojení obou hrdinů víry časů biblických i doby nedávné. Během bohoslužby zazněly úryvky z epištol sv. Pavla, z dopisu na rozloučenou Milady Horákové a meditace čelních představitelů křesťanských církví působících v České republice. Předseda ČBK Dominik Duka v souvislosti s vězněním sv. Pavla i Milady Horákové připomněl, že i za mřížemi je možné prožívat vnitřní svobodu a radost. „To by nám dosvědčili ti, kteří prošli nacistickými vězeními a komunistickými žaláři. Tam, kde žít znamená být, a ne jenom mít, je možné prožívat i radost ve skromnosti a někdy i nedostatku. Svoboda je tam, kde je opravdová zodpovědnost – tu měl sv. Pavel i Milada Horáková. Kéž by i naše elity, které mají tuto odpovědnost mít, si ji víc uvědomovali,“ zdůraznil pražský arcibiskup. Při slavnosti zazněly také přímluvné modlitby a díky – za dar svobody, za představitele státu i za ty, kteří se ocitají v těžké životní situaci.