Dušičky se slaví od desátého století

Vydání: 2009/44 Všichni svatí, 28.10.2009

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, lidově zvaná Dušičky, vychází letos na pondělí 2. listopadu. Veřejné slavení této památky zavedl už v 10. století sv. Odilo, benediktinský opat.

Památka zesnulých je ve své podstatě vzpomínkou na zemřelé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do nového života s Bohem a jsou ve fázi „očišťování“. Církev – s odvoláním na některé biblické texty – nazývá tuto posmrtnou očistnou přípravu „očistcem“. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a je součástí i každé mše. Východní i západní liturgie věnuje pak určitý den v roce zvláštní vzpomínce na všechny zemřelé. Po stanovení slavnosti Všech svatých na 1. listopadu se začala Vzpomínka na všechny věrné zemřelé slavit hned následující den. Její veřejné slavení zavedl sv. Odilo, benediktinský opat z francouzského Cluny po roce 998. Od 11. do 13. století se památka rozšířila do dalších zemí a od 14. století zdomácněla v Římě. V Aragonii začali kněží v ten den slavit tři mše svaté za zemřelé. Zvyk pak potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil ho pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a v Latinské Americe. Od roku 1915 bylo toto slavení rozšířeno na celou církev. Ve dnech okolo „dušičkového“ svátku lidé častěji než jindy navštěvují hřbitovy a hroby svých blízkých, zdobí je květinami, věnci a svíčkami, které jsou symbolem života, a současně se za zesnulé modlí. V minulosti se v některých vsích na českém a moravském venkově peklo zvláštní pečivo zvané „dušičky“, jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. V Podkrkonoší se v minulosti dokonce slavily Dušičky podobně jako dnes v USA Halloween – s průvody strašidelných masek. Vzhledem k této podobnosti se traduje, že Halloween, který je pro Američany významným celospolečenským svátkem, vznikl právě ze slavení evropských Dušiček.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay