Dušičky se slaví od desátého století

Vydání: 2009/44 Všichni svatí, 28.10.2009

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, lidově zvaná Dušičky, vychází letos na pondělí 2. listopadu. Veřejné slavení této památky zavedl už v 10. století sv. Odilo, benediktinský opat.

Památka zesnulých je ve své podstatě vzpomínkou na zemřelé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do nového života s Bohem a jsou ve fázi „očišťování“. Církev – s odvoláním na některé biblické texty – nazývá tuto posmrtnou očistnou přípravu „očistcem“. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a je součástí i každé mše. Východní i západní liturgie věnuje pak určitý den v roce zvláštní vzpomínce na všechny zemřelé. Po stanovení slavnosti Všech svatých na 1. listopadu se začala Vzpomínka na všechny věrné zemřelé slavit hned následující den. Její veřejné slavení zavedl sv. Odilo, benediktinský opat z francouzského Cluny po roce 998. Od 11. do 13. století se památka rozšířila do dalších zemí a od 14. století zdomácněla v Římě. V Aragonii začali kněží v ten den slavit tři mše svaté za zemřelé. Zvyk pak potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil ho pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a v Latinské Americe. Od roku 1915 bylo toto slavení rozšířeno na celou církev. Ve dnech okolo „dušičkového“ svátku lidé častěji než jindy navštěvují hřbitovy a hroby svých blízkých, zdobí je květinami, věnci a svíčkami, které jsou symbolem života, a současně se za zesnulé modlí. V minulosti se v některých vsích na českém a moravském venkově peklo zvláštní pečivo zvané „dušičky“, jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. V Podkrkonoší se v minulosti dokonce slavily Dušičky podobně jako dnes v USA Halloween – s průvody strašidelných masek. Vzhledem k této podobnosti se traduje, že Halloween, který je pro Američany významným celospolečenským svátkem, vznikl právě ze slavení evropských Dušiček.