Vydání: 2004/12 Duchovní rozlišování, 6.9.2004, Autor: Alexandra Havlícová

PŘÍNOSNÁ JE SPOLUPRÁCE KNĚZE S PSYCHIATREM
Jak lze rozlišit duševní chorobu nebo sklon k ní od případů, kdy je člověk ve svém duchovním životě svázaný hříchem, či dokonce posedlý zlým duchem? Mám obavy, že se v mnohých případech zaměňuje 'obyčejná' nemoc za působení ďábla a naopak. Myslím, že s tím mohou mít problémy i samotní zpovědníci...
P. Ž., Ústí nad Labem

V situacích, jichž se otázka týká, je vždy velmi přínosná spolupráce kněze s psychiatrem, popřípadě psychologem. Velkou roli hraje důvěra, s níž se člověk oběma svěří. Ačkoli jsou vázáni zpovědním a lékařským tajemstvím, mohou spolu dobře komunikovat bez toho, že by tyto své sliby porušili. Je třeba, aby se zmíněnými obtížemi zabýval věřící lékař, protože některé názory, které dříve formovaly odborné postoje vůči duchovním otázkám, bývaly poplatné minulému režimu. Sama jsem před lety zažila situaci, kdy psychiatr-marxista zaměňoval víru v Boha za 'religiózní blud'.

Role lékaře spočívá v pečlivém a pokud možno opakovaném rozhovoru s klientem, v rozboru jeho stávajících i dřívějších duševních a zdravotních obtíží, jeho soukromé, rodinné a pracovní situace. Odborník zároveň diagnostikuje základní psychické funkce i psychosomatické (tělesné, ale psychicky podmíněné) projevy a případné neurologické příznaky. Jde o odpovědnou analytickou práci, směřující k názoru, zda se o duševní poruchu jedná, či nejedná. Výčet všech parametrů, podle nichž lze vyvozovat tyto závěry, by zabral mnoho stránek.

Důležité je však už první orientační rozlišení mezi takzvanou velkou duševní poruchou, označovanou dříve jako psychóza, nebo 'malou' poruchou, pro niž býval vymezen pojem neuróza (dnes jsou všechny diagnózy závazně formulovány v souladu s mezinárodní klasifikací nemocí). V případě psychózy bývají přítomny poruchy základních duševních funkcí, například vnímání nebo myšlení. Neléčené halucinace a bludy jsou zpravidla nevyvratitelné a významně ovlivňují chování nemocného, který si zároveň svou nemoc neuvědomuje.

Na vzniku těžkých duševních stavů se mohou podílet organické příčiny (onemocnění mozku) nebo intoxikace (omámení alkoholem nebo drogami - pozn. red). Zejména u mladých lidí je třeba v současnosti vyloučit kontakt s drogou.

Neurózy, jejichž základním příznakem bývá úzkost, mohou nemocného mučivě sužovat. Obvykle si je také své nemoci vědom.

Velmi náročné i pro zkušeného terapeuta jsou obsedantně- kompulsivní poruchy, spojené s nutkavými myšlenkami, které nemocný zahání opakovanými rituálními úkony (mytím rukou, kontrolováním, počítáním apod.) a také konverzní poruchy, označované dříve jako hysterie, kdy se psychické příčiny odrážejí v někdy až bizarních tělesných příznacích nebo abnormálním chování.

Ze své praxe vím, že o problematiku duševních nemocí se kněží zajímají. Svědčila o tom například hojná účast na kněžském dnu, věnovaném této problematice, který před časem pořádalo plzeňské biskupství. Z vlastní zkušenosti mohu také potvrdit, že někteří kněží odbornou literaturu čtou a je-li třeba, konzultují odborníky. Činí tak zejména v případech, kdy přichází na řadu rozhodnutí, zda je vhodné přistoupit k exorcismu (vymítání zlých duchů - pozn. red.).

MUDr. ALEXANDRA HAVLICOVÁ, psychiatryně, vedoucí Křesťanské poradny při Biskupství plzeňském, tel. 377 320 752

Ilustrační snímek