Doprovod na cestě k Bohu

Vydání: 2021/29 Velehradské oslavy pro oběti i hrdiny, 13.7.2021

Příloha: Perspektivy 29

Do Božího království kráčíme společně, doprovázíme se. Je to základ synodality, o které často mluví papež František a ukazuje to už ignaciánská cesta duchovního doprovázení.

 
Za Bohem kráčíme společně. Snímek autorka

Mnoho lidí dodnes těží ze změny, kterou před pěti sty prodělal sv. Ignác z Loyoly. Následkem zranění přehodnotil svůj život a spolu s několika druhy položil základ pozdějšího Tovaryšstva Ježíšova. Výročím této duchovní proměny zakladatele jezuitů odstartoval letos po celém světě Ignaciánský rok a mezi stěžejní cíle patří i rozvoj duchovního doprovázení. Co si pod tím představit? Podobně jako v psychoterapii existuje i u duchovního doprovázení více možných metod. Já ale zůstanu u té ignaciánské.

Začnu u jedné nedávné zkušenosti. Zhruba před měsícem jsem dostala pozvání individuálně doprovázet skupinku tří žen v rámci duchovních cvičení. To by nakonec nebylo nic až tak zvláštního, nebýt toho, že ony tři ženy byly z jihovýchodní Asie a misijně působily v Myanmaru (dříve zvaném Barma), který je zmítán vojenským převratem. Dvě z nich byly v době exercicií mimo jeho území a trpěly tím, že se nemohou vrátit zpět a jsou odtržené od svých blízkých a rodin. Třetí se nacházela v patrovém domě přímo v Rangúnu, v centru ozbrojených střetů. V té době měla odpojené všechny komunikační prostředky a jediné fungující spojení představovala wi-fi v sousedním bytě, kterou mohla dotyčná zachytit na chodbě domu. To ovšem samozřejmě znamenalo, že kvalita připojení byla velmi nízká a soukromí prakticky nulové. Já sama jsem přitom po celou dobu pandemie zápasila s tím, že komunikaci skrze počítačovou obrazovku vnímám jako výrazný handicap, a zdálo se mi, že se mi nedaří naladit se na doprovázení tak jako naživo.

Zkrátka, sešly se všechny možné obtíže, aby to v praxi vůbec nemohlo fungovat. Přesto pro mne byly tyto online exercicie lekcí, ve které mi Bůh znovu ukázal, že je to On, kdo je ten hlavní, a že Ho žádné lidské ani technické limity neomezí v tom, aby bohatě obdaroval všechny, kdo se s Ním opravdu chtějí setkat. A ačkoliv si Bůh každou z doprovázených žen vedl jinou cestou, pro všechny tři byly nakonec exercicie osobním setkáním s milujícím Bohem, které bylo posilou i pro můj duchovní život. Toto pojetí doprovázení představím nyní skrze odpovědi na nejčastější otázky, které v této oblasti slýchávám.

Co je duchovní doprovázení?

Můžeme říci, že duchovní doprovázení, či alespoň nějaká jeho forma, je staré jako náboženství a spiritualita samy. Už v Ježíšově době a v časech prvních křesťanů přicházeli lidé s potřebou mluvit o duchovních záležitostech a o tom, jak žít duchovní život. Tuto potřebu dále v historii naplňovali např. pouštní otcové a matky, řeholníci a kněží. Je ale pravda, že i pojetí duchovního doprovázení se vyvíjelo. Formu, o které mluvím, bych označila jako „společné kráčení za Bohem“. Je to pomoc, kterou poskytuje jeden křesťan druhému, aby mu pomohl růst v jeho vztahu s Bohem, vnímat, jak se Bůh projevuje v jeho životě. Důraz je kladen na duchovní zkušenost, na naše jedinečné prožívání vztahu s Bohem.

Komu je určeno?

Duchovní doprovázení je nabízeno všem věřícím či duchovně hledajícím, kteří mají zájem o rozvoj svého vnitřního života. Užitečné může být zejména v některých životních obdobích a situacích, třeba při hledání svého povolání, při touze jít v životě více „na hlubinu“, při potřebě dobrého nasměrování života atd.

Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Klára Maliňáková SDJ. Autorka patří ke kongregaci Sester Dítěte Ježíše. Zároveň se na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věnuje výzkumu spirituality a zdraví. Je také součástí týmu, který pod záštitou této fakulty připravuje kurzy duchovního doprovázení (viz www.doprovazeni.cz).





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články



Aktuální číslo 21 17. – 23. května 2022

Papež vybral pražského arcibiskupa

Dlouho očekávané oznámení jména 37. pražského arcibiskupa učinil na svátek Panny Marie Fatimské Mons. Giuseppe Silvestrini, pověřený vedením nunciatury. Stalo se tak…

celý článek


Milník na nekončící cestě

Už za pár týdnů, v neděli 5. června, vstoupí v účinnost reforma Římské kurie, správního aparátu Svatého stolce. Dlouho očekávaná Apoštolská konstituce (ústava)…

celý článek


Meda Mládková a největší Umělec

„Já už chci umřít,“ řekla ta dáma na nemocniční posteli. „A co budete dělat po smrti?“ zeptala se jí MARTA MARIE MAGDALENA ŠMÍDOVÁ, která tam byla na návštěvě…

celý článek


Nepadnout do pocitu marnosti

Když se začne mluvit o emocích v partnerské komunikaci, mnozí hned vidí lítat talíře, křik a slzy, výčitky, případně zlověstné ticho. Emoce ale mohou být i dobrým…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay