Domácí péči zachránily i modlitby

Vydání: 2020/1 Tříkrálová sbírka slaví 20 let, 30.12.2019, Autor: Jan Oulík

Počátkem listopadu ukončily sestry domácí zdravotní péče více než čtrnáctiměsíční stávkovou pohotovost. Nakonec dosáhly cíle: zdravotní služba v domácnostech získá požadovanou podporu a přežije. Vedoucí charitního vyjednávacího týmu byla LUDMILA KUČEROVÁ.

 
Petici „Doma je doma“ za záchranu domácí zdravotní péče, vyhlášenou na začátku loňských prázdnin, podepsalo během tří měsíců na 70 tisíc signatářů a další tisíce ji podpořily na internetu. Na základě petice proběhlo v září na půdě Poslanecké sněmovny PČR veřejné slyšení, kde byly požadavky sester uznány za opodstatněné. Snímek Jakub Žák

Déle než rok jste stála v čele protestu za záchranu domácí péče. Jaký čas to byl pro vás osobně?

Určitě náročný. Ještěže člověk před takovou zkouškou pořádně neví, do čeho jde. Kdyby předem znal budoucí náročnost, asi by to vzdal, i když já to nemám ve zvyku. Dávkování „po kapkách“ a „neznámá budoucnost“ je skvělý Boží dar. Byla jsem přesvědčena, že druhá strana musí z našich statistik pochopit, že domácí zdravotní péče má skutečný problém, a že bude mít vůli situaci řešit. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že zápas potrvá rok a půl, nevěřila bych.
Člověk jako já, vychovaný ke slušnosti, uctivosti, naslouchání, a ještě k tomu spíše introvert, měl co dělat, aby při jednáních obstál. Byla jsem zvyklá čekat, až domluví druhý, neskákat do řeči. Brzy jsem zjistila, že to tady nelze. Nešlo ani vyjednávat, druhá strana dlouho zastávala pozici „ber – neber“. Někdy jsem si připadala jako školačka, která bude potrestána za to, že neřekla „ano“. Snad mi v téhle situaci pomohl „selský rozum“, kdy jsem si řekla: „Tohle přeci nemohou myslet vážně!“ A využila jsem vrozené tvrdohlavosti.

V čem je povolání sester domácí péče jedinečné? Co všechno je třeba zvládnout?

Vždycky říkám, že sestra domácí péče je mistr v improvizaci. Nikdy nenajde dvě domácnosti stejné, pokaždé je třeba péči „ušít na míru“ podle odlišného prostředí, přesto je nutné každý výkon provést sterilně, podle standardu. Ani dva pacienti nejsou nikdy stejní. Naše sestry musí mít kromě profesních znalostí a šikovných rukou v sobě kus psychologa, umět potěšit, povzbudit, vyslechnout, poradit, zařídit. A když zrovna nejsou u pacienta, sedí za volantem – v zácpách velkoměst, v kopcích, v noci, o víkendech – a vždy je nutné dojet na čas. Musí být řidičky profesionálky, které nerozhodí, když auto v mrazu nenastartuje – musejí mít „záložní“ plán.
Jsem na sestry domácí péče pyšná, protože jsou to takoví samostatní „vojáci v poli“. Chodí k pacientům, kteří by jinak stonali v nemocnicích, doprovázejí umírající. A kolik dalších pacientů by mohlo stonat doma, kdyby těchto sester bylo víc!

O co vlastně v celém sporu šlo?

Jako obvykle – o peníze. Ředitelé většiny místních Charit si dlouhodobě stěžovali, že finance od zdravotních pojišťoven jsou tak nízké, že z nich nemohou sestry dostatečně zaplatit, a ty odcházejí. Zdravotní výkony, které sestry provádějí v domácí péči, mají být ze zákona plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Pro domácí zdravotní péči byly ovšem částky tak nízké, že kdyby ředitelé Charit nesehnali peníze z jiných zdrojů, většina sester už by dávno utekla. I tak jich v roce 2017 odešlo z Charity sedmdesát. Pojišťovnám a posléze i ministerstvu zdravotnictví jsme dokládali také zvyšující se počet nemocných, které ošetřujeme. (Dnes se jen Charita ČR stará v domácí zdravotní péči ročně o více než 36 tisíc pacientů, k nimž jezdí denně na 800 zdravotních sester – pozn. red.).

Dá se vyčíslit, o kolik peněz se jednalo?

Výše regulací – tedy peníze, které zdravotní pojišťovny nezaplatily za péči o náročné pacienty – dosahovala napříč republikou milionových částek. Tato fakta zdravotní pojišťovny zlehčovaly a ani ministr nedospěl k rozhodnutí situaci řešit. Informovala jsem průběžně Radu ředitelů Charity ČR o všech prakticky bezvýsledných jednáních.

Když předloni v srpnu vyhlásily zdravotnické odbory stávkovou pohotovost, odsouhlasila Rada ředitelů, že se k ní připojíme. A začal mediální poplach – proč chce Charita stávkovat? Jednání ze strany pojišťoven však byla dál nevstřícná, doslova demagogická. Když jsem Radu ředitelů informovala, že v tzv. dohodovacím řízení pojišťovny opět nabízejí naprosto mizivé navýšení plateb, rozhodli ředitelé o dalším zvýšení tlaku.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Ludmila Kučerová se narodila v Domažlicích, od dětství žije v Plzni, s manželem vychovala pět dětí. Stála u zrodu domácí péče v Plzni, později působila jako ředitelka charitního domu pro seniory v Plzni-Doubravce. Od roku 2016 je koordinátorkou zdravotních aktivit Charity ČR.

JAN OULÍK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 38 15. – 21. září 2020

Lesná se raduje z nového chrámu

Džbánek piva, koloběžka i miska horkého guláše jsou vyobrazeny vedle tradičních křesťanských symbolů na fasádě nového kostela v Brně na Lesné. Mají připomínat,…

celý článek


Světlo pro naši cestu životem

Asi každý máme tu knihu doma. Někteří na předním místě v knihovně, v pěkném provedení, jako novou. Jiným leží na dosah ruky nebo na nočním stolku už pěkně ohmataná.…

celý článek


Povzbudivé čtení na celý rok

Na knihkupecké pulty přichází nový Cyrilometodějský kalendář (CMK) na rok 2021. Co v něm naleznete, přibližuje jeho hlavní editor JAN PAULAS.

celý článek


Hledat Boží přítomnost ve světě

Biskup VÁCLAV MALÝ oslaví týden před svátkem sv. Václava své sedmdesáté narozeniny. Ačkoliv říká, že je slaví nerad, připomínáme je rozhovorem, v němž se ohlíží…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay