Do přírody za Pannou Marií

Vydání: 2020/18 Na mši svatou jen s patnácti lidmi, 28.4.2020, Autor: Alena Scheinostová

„Vím já hájíček pěkný, zelený, a v něm bydlejí svatí anděli. Pod tím hájíčkem lúka zelená, kráčela po ní Panna Maria…“ Stará lidová píseň spojila, k čemu zvou jarní dny v této „divné“ koronavirové době.

 
Grotta v Chuchelském háji. Snímek autorka

Květen je dobou májových pobožností k Panně Marii. Zároveň prožíváme čas bez společného slavení, který nás vede k prohloubení osobní zbožnosti, i období vycházek do přírody, kdy se snažíme druhé spíše nepotkávat než je vyhledávat. Bůh ale nebere, aniž by zase hned něco nedal – říká stará moudrost. A tak nás na těchto osamělých výpravách může překvapit a potěšit skromná kaplička, nenápadná boží muka, kterých jsme si dříve nevšimli, či zavěšený mariánský obrázek uprostřed lesa.

Neokázalých a pozapomenutých drobných památek je naše krajina plná. Boží muka, křížky nebo obrázky v prostém rámu vyznačovaly rozcestí dnes už nenávratně zaniklých cest. K Panně Marii jako pomocnici a ochránkyni se vztahovala velká část z nich. Lidé stavěli kapličky na poděkování za Boží zásah ve svém životě nebo jako připomínku tragických osobních událostí. A někdy jimi chtěli připomenout zjevení Panny Marie nebo její zázračnou pomoc, které se jim na daném místě dostalo. K obrázkům, kaplím, pramenům ozdobeným vyobrazeními Matky Boží se přicházeli modlit – fyzickou žízeň utišila voda ze studánky a tu duchovní zde hasila modlitba.

Je až překvapivé, s jakou obětavostí tato drobná památná místa v Česku udržujeme i dnes, navzdory své pověsti národa neznabohů. U lidí věřících to tak nepřekvapí, často se o opravu té které památky postará farnost či křesťanské sdružení anebo zbožná žena ze sousedství krášlí kapličku květinami a pečuje o ni. V rozhovoru o tom vypráví malířka a restaurátorka Vladimíra Fridrichová Kunešová, která vrací krásu těmto památkám na Šumavě, ale i jinde po Čechách i Moravě. O přežití řady kapliček, sloupů, obrázků i božích muk se však starají také obce, národní parky nebo spolky chovající úctu k historické paměti a jejím dokladům obecně, bez ohledu na vyznání. To je také případ databáze Drobnepamatky.cz, kterou představujeme v závěru této dvoustrany.

Jak může tato malá zastavení u cest, pramenů nebo lesních jeskyní chápat křesťan, vystihl pro KT P. Pavel Ambros: „Od počátku lidé tušili ve viditelných věcech neviditelné – to, co se postupně odkrývá. Musíme žasnout, když vstoupíme do živého prostředí přírody a otevřou se naše smysly. Kde zde najít Boha? Pro křesťana je to cesta srdce. Přebývá-li v něm Bůh, objevuje všude kolem sebe odrazy jeho krásy, a naopak jeho nepřítomnost v zanikání všeho krásného. Kaple, obraz nebo kříž hovoří: před tebou zde kráčel ten, kdo spojení země s nebem objevil.“

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay