Do kostelů se vrací liturgický život

Vydání: 2020/22 Poděkování papeži ze světa i od nás, 26.5.2020, Autor: Alena Scheinostová

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné účasti na nedělní mši svaté.


Do kostelů se vracejí věřící, na místě jsou však hygienická opatření. V pařížském chrámu sv. Heřmana z Auxerre (na snímku) jsou označeny lavice, které je nutné kvůli rozestupům nechat neobsazené, a lidé včetně kněží a ministrantů používají roušky. Snímek ČTK

„Už před samotným vstupem byly ve dvoumetrové ‚šachovnici‘ rozmístěné stoličky pro případ, že vnitřek kostela bude plný. Plno ale nebylo. V předsíni věřící vítala farnice, která jim na ruce nastříkala dezinfekci a až pak je pustila dovnitř. Všechny okna a dveře byly otevřené, každá druhá lavice byla zalepená páskou a v těch, kam si šlo sednout, byly nalepené bílé tečky označující dvoumetrový odstup. Vytratily se modlitební knížky. A ač teď mají být bohoslužby kratší, tentokrát se výrazně natáhla kvůli čtení nových opatření, která se musí dodržovat,“ popsal mši svatou ve Slovenské Ľupči internetový deník Postoj.

Na Slovensku se bohoslužby s účastí veřejnosti mohou znovu konat od 10. května, postupně se zvyšuje povolený počet účastníků. Lidé však musejí nosit roušky, a to včetně kněží, a eucharistii přijímat na ruku, což dosud u našich východních sousedů nebylo zvykem. Na slavnost prvního svatého přijímání nebo na přijetí biřmování si v řadě farností počkají do podzimu.

Od 15. května se mohou věřící opět účastnit mší v Rakousku. I zde platí hygienická opatření, nejvyšší povolený počet účastníků se liší podle možností dané farnosti. „Naše motto pro toto období je jasné: tolik svobody, kolik je možné, tolik omezení, kolik je nezbytné,“ shrnul na Twitteru rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz, sám katolík. „Víra potřebuje jak společné slavení, tak osobní vztah s Bohem. Z toho křesťanství vychází. Společenství církve je něco podstatně jiného než klub nebo parta kamarádů,“ vděčně reagoval stejnou cestou vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn.

Ve Francii se věřící o právo scházet se k bohoslužbám museli odvolat až ke Státní radě (nejvyššímu správnímu soudu). Vláda totiž s opětovným povolením společných modliteb stále otálela, navzdory výzvám Francouzské biskupské konference i představitelů dalších náboženství. Podle výroku Státní rady z 18. května však šlo o nepřiměřené, závažné a zjevné porušení náboženské svobody. Od minulé neděle se tak i ve francouzských kostelích znovu začíná společně slavit liturgie, byť i zde s nezbytnými omezeními. Někde zatím upřednostňují venkovní slavení.

V Itálii, která spolu se Španělskem patří k zemím, kde virus řádí v Evropě nejhůře, se kostely pro věřící postupně otevírají od 18. května. K povinným rouškám a dezinfekci rukou někde přistupuje měření tělesné teploty u vstupu. I pro církev platí stodvacetistránkové vládní opatření, které omezuje veřejný provoz v zemi, kde nemocí z koronaviru aktuálně trpí přes 55 tisíc osob, přes 30 tisíc jich zemřelo. Mimo jiné tak kněží musejí rozdávat svaté přijímání – samozřejmě na ruku – v latexových rukavicích. „Než jsem se stal knězem, byl jsem chirurg, takže mi rukavice přijdou normální. Jsem i s nimi šikovný, hostie mi neupadne,“ zažertoval podle agentury AP P. José Maria Galván z římské baziliky Sant’Eugenio. Také v Itálii předcházel opětovnému povolení veřejných bohoslužeb spor mezi církví a vládou.

Aby se nákaza nešířila

Podobně ožívají kostely v těžce zasaženém Španělsku (aktuálně je nemocných 57 tisíc lidí a 28 tisíc zemřelo). Biskupové nicméně na svém webu nabádají, aby „ohrožené osoby, starší a nemocní zvážili možnost setrvat doma a bohoslužbu sledovat prostřednictvím médií“. „Jsme všichni povoláni žít odpovědně, abychom se co nejvíce vyvarovali dalšího šíření nemoci,“ dodalií pastýři. A zatímco v Polsku se věřící mohli do kostelů vracet už od 20. dubna, Švýcaři budou moci zajít na mši od 28. května a ve Velké Británii se toho zřejmě nedočkají ještě po celý červen.

Aby se při sanitaci kostelů nepoškodilo leckdy cenné historické vybavení, vydala vatikánská Papežská rada pro kulturu v uplynulém týdnu jednotné směrnice. V těch připomíná, že starobylá umělecká díla, nábytek či liturgické náčiní jsou neobnovitelným kulturním dědictvím, které by mohla dezinfekce nenávratně poškodit, a je proto nutné vedle poslušnosti ke stanoveným opatřením používat zdravý rozum.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články



Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay