"Dnes je tvůj velký den"

Vydání: 2009/43 Víno nejen mešní, 21.10.2009, Autor: Jindřich Honěk

„Dnes je tvůj velký den“ – to byla poslední slova mého tatínka, která jsem slyšel přes mobil před čtyřmi lety, když jsem s ním hluboko po půlnoci hovořil. Ráno dobré nebylo. Lékař nám řekl, že pan Honěk ráno zemřel. Bylo to jen dvě hodiny po našem posledním rozhovoru.

Tímto zvláštním způsobem mi byla Boží prozřetelností prostřednictvím této tátovy věty předána štafeta v péči o opuštěnou a ohroženou mládež v Havířově, aniž jsem to dopředu tušil. Čekalo mě samozřejmě výběrové řízení, změna zaměstnání a hledání Boží vůle v mém životě. To na prvním místě. Protože jen z lidského hlediska a ohledů není možné toto poslání naplno žít a vykonávat, skloubit rodinné povinnosti a vytrvat přes všechny zkoušky a problémy, jež každé dobré dílo provází. A dílo Dona Boska obzvláště. Po delší době jsem zpětně nabyl dojmu, jako by celý můj dosavadní život byl Bohem směřován k tomuto „Velkému dni“, jak zněla poslední tatínkova slova. Posuďte sami: Tatínek, který prošel ostravskou oratoří jako kluk, založil a vystavěl středisko v Havířově s kostelem sv. Jana Boska, moje v totalitě absolvovaná salesiánská formace, studium teologie a příprava ke službě trvalého jáhna, dar v osobě milující a trpělivé manželky a všechny další nezasloužené dary a milosti, které mě v životě provázely. Vše se to slilo do jednoho jediného okamžiku, kdy jsem Bohu v zastoupení otce biskupa odpověděl – „Ano, zde jsem, jsem připraven pracovat jako hlasatel evangelia a plně se věnovat službě mezi opuštěnou a ohroženou mládeží.“ A to je zároveň odpověď na otázku: Proč existuje Církevní středisko volného času v Havířově? Protože Bůh si přál hlásat evangelium i tímto způsobem a v tomto městě a těmito nástroji. Zdali se nám to daří, nebo ne, se dozvíte třeba i na čtyřech stranách této přílohy. Chci ze srdce poděkovat vám všem dobrodincům, kteří nás jakýmkoliv způsobem podporujete modlitbou, oběťmi i finančně. Vždy 24. den v měsíci je za vás sloužena mše svatá v kapli Panny Marie Pomocnice. Prosím i nadále o vaši velkorysost a ze srdce vám žehnám.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 13. – 19. října 2020

Na misiích v čase pandemie

„Zde jsem, mne pošli!“ je mottem letošní Misijní neděle 18. října. Oslovili jsme české misionáře a misionářky, kteří se „nechali poslat“ do různých koutů světa.…

celý článek


Máme na útvaru kaplana, je to náš padre

Hlavní armádní kaplan P. JAROSLAV KNICHAL má hodnost plukovníka. Nevelí však bojové jednotce. Jeho rozkazy poslouchají a radám i duchovnímu vedení naslouchají jeho kolegové:…

celý článek


Bill Gates za pandemii nemůže

Česko si ve statistikách zemí zasažených koronavirem nevede nejlépe. Přesto se však objevují hlasy, které vážnost nemoci zlehčují a které živí i kolující lži a dezinformace.

celý článek


Najednou v Taizé nebyli poutníci

Desítky let tu byli zvyklí přijímat tisíce lidí. Opatření při letošní pandemii ovšem nevynechala ani komunitu ve francouzském Taizé. O současném životě tohoto ekumenického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay