Dítě jako trauma či komplikace
Vydání: 2010/20 Lidová mariánská úcta, 11.5.2010, Autor: Aleš Palán
Čtvrtý film české režisérky Alice Nellis Mamas & Papas splétá příběhy čtyř manželských a partnerských párů. Jejich vztah je v různých podobách podroben jediné existenciální zkoušce, jejíž jméno je shodné: dítě. Jedni po něm marně touží, ale ono nepřichází, druzí naopak volí po nechtěném početí potrat nebo nabídnou novorozeně k adopci. A do čtveřice – chtělo by se říci všeho špatného – se další pár vyrovnává s tragickým úmrtím svého potomka.
Ano, příchod (či nepříchod) dítěte na tento svět není ve filmu Mamas & Papas vnímán jako radostná zpráva, nýbrž jako skutečnost, která situaci dospělým komplikuje. Zejména však narušuje samotný partnerský vztah – někdy dočasně, jindy zřejmě natrvalo. Výtky směrované k režisérce, že volí záměrně depresivní polohu, obstojí ovšem asi podobně, jako kdybychom vyčítali režisérovi válečného filmu, že se v něm střílí. Nellis zkrátka zobrazuje realitu, jaká je – včetně autentického váhání těhotné matky mezi tím, jestli je potrat „řešení“, nebo vražda. Český divák je v Mamas & Papas podroben skutečně mrazivé zkoušce. Režisérka smutek tématu neředí, nechává jeho temný spár cele dopadnout na diváka. V duši člověka, který o morálních otázkách v souvislosti s příchodem nového života někdy z osobních důvodů uvažoval, zůstává „pachová stopa“ filmu ještě dlouho po posledních titulcích. Se kterým ze zobrazených postojů se ztotožní? A není to „jen“ jeho názor, byl by schopen v dané situaci skutečně adekvátně jednat? Vážné otázky, které film v divákovi vyvolává, jsou bohužel umenšeny nejedním nedostatkem: trapnými hereckými výkony některých naturščiků, těkavostí mnoha dialogů, a zejména zoufalými reklamními evokacemi na firmy, které na film přidaly nějakou tu korunu. Reklamní blouznění se trhá ze všech myslitelných řetězů – zejména v pasáži, která se odehrává u moře v nejmenované muslimské zemi. Naplno jmenovanými a náruživě prezentovanými se zde naopak stávají prodejce letenek, cestovní kancelář a mnohé další společnosti. Nemůže snad být nic nevěrohodnějšího, než když herečka Zuzana Bydžovská po ztrátě své filmové dcery hledá nové zdůvodnění vlastní existence na pláži v reklamním tričku cestovní kanceláře. Divák se marně ptá, proč nemůže hledat pokoj duše raději u nějakého jihočeského rybníka. Skutečně jen proto, že se filmový štáb chtěl podívat k moři? Přesto všechno zůstává snímek Mamas & Papas filmem, který stojí za zhlédnutí. Odpovědi divákovi nenabídne žádné. Ty by snad měl člověk nalézt hlavně sám v sobě, ne? Pokud si ovšem připustí naléhavost některých otázek, jež má tendenci spíše vytěsňovat. A právě ty mu film až nemilosrdně připomíná.
Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články
