Cranachův pražský oltář

Vydání: 2005/51 Mimozemské civilizace, 13.12.2005, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Přerod gotiky v renesanci přinesl kromě jiného také vznik řady velkých a významných oltářních realizací. Složitým archám, sloužícím jako pozadí obětního stolu a jako úběžník pohledu věřících v kostele, byla věnována mimořádná pozornost. Oproti gotickým oltářům, často anonymním a ikonograficky srovnatelným, byly pozdněgotické už plně individualizované, což se projevilo v objednávce i v provedení.

Gentský oltář Hanse van Eycka, Isenheimský oltář Matthiase Grünewalda nebo gdaňský Poslední soud Hanse Memlinga představují odlišné pokusy dotknout se toho nejzávažnějšího mezi nebem a zemí. Vedle těchto pokusů - z dnešního pohledu pilířů evropského umění - měl zřejmě čestné místo také pražský oltář Lucase Cranacha staršího. O jeho vzniku svědčí několik teorií, které se shodují v tom, že oltář byl darem ke korunovaci české královny Marie Habsburské ve svatovítské katedrále v červnu roku 1522. Královně bylo tehdy sedmnáct let, jejímu manželovi, Ludvíku Jagellonskému, o rok méně. Objednavatelem mohl být císař Maxmilián († 1519), nebo někdo z bohatého rodu Šliků, kteří tak mohli vyjádřit vděčnost za získání souhlasu k ražení mincí v „jejich“ Jáchymově.

Dílo - Glorifikace Panny Marie osmi světicemi (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Dorota, sv. Markéta, sv. Kristina, sv. Anežka Římská, sv. Apolena, sv. Voršila) - bylo tedy v monumentálních rozměrech (230 x 370 cm) namalováno olejovými barvami na deskách z lipového dřeva v dílně proslulého wittenberského mistra. Malba se zřejmě líbila a postupem času získala vážnost i uznání – ale osud oltáře byl dramatický. Můžeme být rádi, že známe alespoň několik fragmentů. Při požáru katedrály v polovině 16. století bylo dílo uchráněno, ale pro reformační názory Friedricha Falckého se stalo nepřijatelným. Kalvínské obrazoborectví, formulované zejména kazatelem Abrahamem Škultétym, se kolem Vánoc roku 1619 stalo živelným, dav vnikl do katedrály a špičáky a sekerami ničil vše, co odporovalo reformaci. Oslava a korunování Panny Marie na Cranachově oltáři mělo svůj původ ještě v předreformační zbožnosti, i když později mistr plně spolupracoval s Martinem Lutherem a své dílo dal do služeb reformace. V dramatickém dění roku 1619 se ale přesto našel někdo (snad opět ze strany Šliků), kdo části oltáře zachránil, vědom si snad toho, že krásná malba je blízce spojena s mocným habsburským rodem. Opravdu tomu tak bylo, zdá se, že většina tváří světic jsou vlastně portréty příbuzných královského páru, pro nějž byl obraz namalován. Mistr možná podoby trochu idealizoval a sjednotil pro představu ženského habsburského nebe. Světice drží listy s krátkými modlitbami - text vždy obsahuje i jméno každé z nich.

Zachráněné obrazy (podle dobových pramenů jich bylo sedm) se různě rozptýlily po Evropě, snad také při švédském rabování Prahy. Dnes je známo pět částí, jedna v obrazárně Pražského hradu (dvojobraz sv. Kateřiny a sv. Barbory), sv. Kristina v Národní galerii – tři fragmenty jsou v Německu, poslední se našel nedávno při aukci v Mnichově.

Celek oltáře si tedy můžeme jen domýšlet – ale to, co se zachovalo, vyvolává obdiv a hlubokou úctu. Měl jsem to štěstí, že při přípravě současné výstavy bylo potřeba nakreslit rekonstrukci Cranachova pražského oltáře. Celý měsíc jsem se mohl zabývat krásným úkolem: udělat pozadí pěti originálům. Je z nich patrné, že jednoduchost kompozice má rysy monumentality.

Cranach byl současníkem Raffaela, jemuž byla u nás často přisuzována dokonalost svrchovaně hodná následování. S údivem nyní poznáváme, že také ve střední Evropě vznikala díla kvalitou srovnatelná s „božským“ Italem. Současná výstava Lucase Cranacha je vzácnou příležitost doplnit náš pohled do historie: spolupráce Čechů a Němců přinášela také vynikající výsledky.

* * *

Výstava trvá do 8. ledna 2006 v Obrazárně Pražského hradu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay