26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Co zamýšlí politické strany

30. 5. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/22 Financování cirkve, 30.5.2006, Autor: Aleš Palán

Oslovili jsme pět politických subjektů, které se podle drtivé většiny průzkumů veřejného mínění mají šanci dostat do Poslanecké sněmovny. Mezi oslovenými byla i Komunistická strana Čech a Moravy a to nikoliv proto, že bychom ji pokládali za nositelku demokratických idejí, ale proto, že komunisté mají reálnou šanci získat podíl na moci, a jejich představa o financování církve může tedy sehrát svou roli. Abychom dali všem stranám shodné podmínky, kontaktovali jsme jejich ústřední tiskové mluvčí, domluvili se na termínu a rozsahu odpovědí s tím, že reakci Katolickému týdeníku poskytnou buď přímo oni, nebo dotaz postoupí některému ze svých vrcholných politiků.

Čtyři tajné varianty
Zcela bez problémů jsme získali odpověď od KDU-ČSL a KSČM. Po menším zdráhání, neboť tuto problematiku nemají ve svých předvolebních materiálech zpracovanou, nám odpověděla i tisková mluvčí Strany zelených. Od tiskových mluvčích dvou nejsilnějších stran jsme však přes opakované sliby a odkládání termínu žádnou reakci nedostali.
Z. Rypar ze sociální demokracie si netroufl odpovědět sám, a proto otázku po několika dnech postoupil volebnímu štábu ČSSD. Ani odtud jsme se však žádné reakce nedobrali. Odpověděla nám pouze sociálnědemokratická náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová, která se však nevěnovala systémovým úvahám, ale popisu dílčích změn v rámci dosavadního systému. Náměstkyně ministra připomněla, že duchovním náleží základní plat rozdělený do 5 platových tříd a 10 platových stupňů, hodnostní přídavek a odměny za vyšší výkon až 40%. „V současné době na ministerstvu práce a sociálních věcí probíhají jednání o zvýšení horní hranice hodnostního přídavku. Snahou vlády v následujícím období je naplnit rozpočty církví a náboženských společností v maximální možné míře, zejména v oblasti odměn za vyšší výkon,“ uvedla K. Kalistová.
Mluvčí ODS J. Sezemský nejprve prohlásil, že jeho strana má asi čtyři možné varianty řešení problému, ale konkrétnější být odmítal. Věc se prý pokusí konzultovat s prvním místopředsedou strany Petrem Nečasem, nicméně svou snahu už předem doprovodil douškou: „Moc od toho neočekávejte.“ Tiskový mluvčí měl pravdu - žádnou oficiální odpověď nebyla ODS schopna nabídnout.

Neodpovím záměrně
Obrátili jsme se tedy na významné politiky dvou nejsilnějších stran sami. Předseda ODS Mirek Topolánek nejprve s rozhovorem živě souhlasil, když se ale dozvěděl, že jeho tématem má být financování církve, razantně prohlásil: „K tomu se ode mě nic nedozvíte. Řešení máme, ale jaké, to vám neřeknu. A vy jistě víte proč.“ Po dalším naléhání pouze prohlásil, že stanovisko ODS je „konformní s názorem České biskupské konference.“ Proč ho tedy odmítá konkretizovat? „Neodpovím záměrně, protože si chci ponechat vyjednávací prostor na povolební jednání s našim předpokládaným koaličním partnerem,“ naznačil konečně Topolánek mezi čtyřma očima.
Ani bývalý předseda ČSSD a expremiér Miloš Zeman nebyl sdílnější. Svých několik slov komentoval bonmotem, že s novináři mluví pouze před volbami v rámci snahy o podporu své strany, zatímco až mu po volbách novinář zavolá, položí sluchátko. „Kdyby se po volbách ujala moci levice, nejrozumnějším řešením by byla odluka církve od státu,“ nastínil Zeman svou elementární představu. Dodal, že by tento model nedoprovázel pokračováním ve vydávání církevního majetku, přičemž zdůraznil, že jde jen o jeho osobní názor.

JAK BY PODLE VÁS MĚLA BÝT V BUDOUCNU FINANCOVÁNA CÍRKEV?
V České republice je registrováno 26 církví a náboženských společností, které se liší jak počtem věřících, tak tradicí působení u nás. K tomu je nutné při hledání budoucího způsobu financování církví přihlédnout, neboť zejména málopočetným církvím vyhovuje současná situace, kdy jsou financovány státem. Podle mého názoru je nutné rozdělit financování církví podle oblastí činnosti. Tam, kde církve plní úkoly rozšiřující nabídku státu (školství, zdravotnictví, sociální věci), musí být financování stejné jako u ostatních subjektů (normativ na žáka, dotace na lůžko apod.). Při rekonstrukci kulturních památek bych dokonce vzhledem k rozsahu devastace způsobené komunistickým režimem doporučoval určitý bonus.
Financování provozních nákladů církví bude do budoucna nutné řešit buď nějakou formou daňové asignace, nebo slevou na dani pro ty, kteří budou finančně církve podporovat. Zároveň je nezbytné vyřešit otázku nevráceného církevního majetku. Navrhujeme, aby subjektům, které mají svůj bývalý majetek
jednoznačně definován, a je v držení státu, byl navrácen v naturální podobě například výčtovým zákonem. Tam, kde to není možné, by stát tento majetek postupně splácel.
JAROMÍR TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a předseda Kulturní komise KDU-ČSL

KSČM ve svém dlouhodobém i volebním programu vyjadřuje respekt ke všem náboženstvím a světonázorovým orientacím, které přispívají ke kultivaci člověka a které jsou v souladu s platnými zákony naší země. Ačkoli základem našeho přesvědčení je vědecký světový názor, materialistická dialektika a plné akceptování soudobých vědeckých poznatků ve všech činnostech, prosazujeme a obhajujeme svobodu a rovnoprávnost občanů různých náboženských vyznání i ateistů. Dlouhodobě KSČM požaduje odluku církví od státu, vyhlášení restituční tečky a zastavení jakéhokoli dalšího vydávání majetku církvím. Považujeme za správné, že všechny církve a jiné světonázorové organizace by měly být podřízeny platným zákonům České republiky a mělo by se k nim přistupovat stejně jako k ostatním občanským sdružením, tedy bez zvláštních výsad.
Jsme pro odluku církví od státu. Po této odluce církví bychom chtěli cestou reformy daňového systému umožnit věřícím občanům, aby svobodně rozhodovali o tom, zda věnují část svých daní na činnost církví či jiných světonázorových (i ateistických) organizací. Představujeme si tedy zavedení církevní daně. Jsme přesvědčeni, že historické kulturní památky církevního charakteru musí zůstat ve vlastnictví státu a jejich udržování musí být zajištěno z veřejných prostředků. Specifické postavení mezi církevními památkami zaujímá katedrála sv. Víta, u níž preferujeme státní vlastnictví, coby výraz toho, že památka patří lidu.
MONIKA HOŘENÍ, tisková mluvčí ÚV KSČM

Strana zelených nemá problematiku financování církve ve volebním programu rozpracovánu. Není to proto, že by ji nepovažovala za důležitou, ale proto, že její představa si zřejmě vyžádá novou diskusi. Strana zelených by ráda dokončila majetkové vyrovnání tak, aby se církvím vrátily majetky, o něž je minulý režim připravil a na jejichž navrácení se polistopadové vlády nedokázaly shodnout. Přáli bychom si, aby církev byla hospodářem v lesích i na dalších majetcích. To by mohlo tvořit předpoklad pro odluku církve od státu, která však bez takového předpokladu možná není.
EVA ROLEČKOVÁ, tisková mluvčí Strany zelených
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou