Vydání: 2005/50 Církev na horách, 7.12.2005, Autor: Jiří Macháně

Velmi stručný průvodce

pro laika

 pověřeného

vedením

BOHOSLUŽBY  SLOVA

Proč jsem se rozhodl tuto rukověť napsat

Již mnoho let vedu příležitostně Bohoslužby slova v různých farnostech. Tehdy, když kněz je na dovolené nebo nemocný a sousední duchovní nemohou díky své vlastní přetíženosti zastoupit svého kolegu, když jsou navíc poutě nebo když je nějaká jiná příležitost či nutnost. Jsou to Bohoslužby během roku i o svátcích, Vánocích či o Velikonocích. Počet činných kněží se stále snižuje a možnost slavit spolu s knězem mši svatou bude v mnoha oblastech stále vzácnější. Pak budeme jako věřící stát před rozhodnutím, zda a kam jet za mší svatou. To jen v tom případě, když vlastníme auto či bude někdo ochotný nás vzít s sebou. Nebo udržovat farní život vlastními silami za vedení kněze, kterému příslušíme. Buď zůstane náš kostel zamčený a část nás si někam dojede, nebo budeme schopni se v kostele přesto sejít, i když kněze mezi sebou uvítáme jen třeba jednou za měsíc. Podle smyslu učení církve a přání našich církevních představitelů je však žádoucnější druhá varianta, tedy aktivní zapojení nás členů církve do jejího života i v této oblasti.

Používaná literatura

Základními knihami jsou Český misál a lekcionář. Pak to jsou Přímluvy. Lze využít kapesní vydání Českého misálu s texty,  případně Kancionál a tisk, ve kterém jsou uvedena příslušná čtení, například Katolický týdeník, z kterého si můžeme opsat kázání. Dále lze využít webovou stránku www.katolik.cz. V této příručce jsou dále také uvedeny použitelné liturgické texty. Bohoslužba má mít hladký průběh bez zdlouhavého listování a hledání ve velkém Misálu.

Příprava Bohoslužby slova

Při nouzové BS , kdy se kněz z nějakého důvodu nedostavil, lze do jisté míry improvizovat. Ale ne na úkor důstojnosti obřadu. Doba čekání má být vyplněna společnou modlitbou a až po určitém čase lze přistoupit k této BS. Protože vedoucí nemá text kázání, může použít kázání z církevně schváleného tisku, např. KT nebo sbírku kázání, např. Stůl slova od P. Opatrného. Pokud není nic takového k dispozici, nemusí být kázání žádné. Jinak je tomu u přímluv, ty mají vycházet přímo z lidu a z jeho potřeb. Je třeba dodržet okruh přímluv, tedy za potřeby církve, za spásu světa a národa, za ty, které tíží jakékoli nesnáze, za farnost, za naše společné potřeby a za zemřelé. Uvedení a ukončení může být svými slovy.

Při plánované  BS jako vedoucí mám dostatek času na její přípravu. Od svého kněze obdržím text kázání a oznamy.Vyhledám si podle liturgické doby příslušné texty úvodní modlitby a modlitby po svatém přijímání,  čtení v lekcionáři a přímluvy. Před počátkem BS se domluvím s ostatními věřícími na vhodném zpěvu a jeho rozložení během BS a pokud nezpívám sám a není varhaník, tak  i na vedoucím zpěvákovi. Pokud možno rozdělím čtení a přímluvy mimo Evangelia na další účastníky. Tím je zdůrazněno společné slavení BS.

Je třeba seznámit věřící s tím, proč nebude mše sv., jak se od ní liší BS vedená laikem, zdůraznit význam setkání věřících kolem Krista a s Kristem přítomném ve svatostánku a v Božím slově. Vysvětlím, že nemohu používat uvedení:“Pán s vámi“, při uvedení Evangelia se každý potichu pokřižuje a protože se neláme Chléb, neříká se „Beránku boží…“. Vedu-li BS v cizí farnosti, nebo je přítomno více neznámých účastníků, je vhodné se představit. Dále je třeba zdůraznit, že v tomto nutném případě, kdy není jiná možnost společné účasti farníků na nedělní mši svaté,  je jí rovna účast na BS. A o to důležitější jsou naše přímluvy a modlitby za kněžská povolání. Tento úvod by neměl být delší než dvě až tři minuty. Pokud se jedná o opakované vedení BS a nedochází-li k velkému střídání účastníků, které je např. v rekreačních oblastech, takové  uvedení není nutné vždy opakovat. Dále se připravím  klíč od svatostánku, k němu  misku s vodou a ručníčkem a na obětní stůl korporál. Svíčky by se měly zapálit pouze u svatostánku. Na obětním stole by neměly svítit, aby se tak zdůraznilo, že se nebude sloužit Večeře Páně. Měly by se zapálit těsně před přinesením ciboria ze svatostánku před modlitbou Páně. To by však měl učinit někdo jiný, než vedoucí BS. 

V nouzovém případě lze zůstat v původním oblečení, které by však mělo být odpovídající významu bohoslužby. Z liturgických rouch je vhodná  alba, ale záleží  na rozhodnutí kněze.

Z podstaty BS vyplývá, že jejich služba není nutná až na držení patény při svatém přijímání.

Bohoslužba slova  probíhá především u ambonu. Protože je zapotřebí na jednom místě více literatury, je vhodné si k němu přidat stolek a na něj si všechny materiály (liturgický text, čtení, kázání, přímluvy) připravím. Tím se vyhnu zbytečnému přecházení. Při sezení nepoužívám sedadlo kněze, aby jako prázdné bylo symbolem neúplné farnosti.

Vyzkouším si, jak jde otevřít ciborium, abych pak před sv. přijímáním nezápasil s jeho víčkem. Před vedením bohoslužby se může dostavit určitá tréma, hlavně je-li tato služba jen občasná. Pak se stane, že zapomenu na brýle nebo kapesník, který je hlavně v zimě velmi potřebný. Důkladně si  umyji ruce, zvláště pak, když jsem po cestě musel měnit kolo. Vždyť se budu dotýkat těla Kristova. Pokud v zákristii není voda, je vhodné mít vlhčené papírové kapesníčky.

Před zahájením se v zakristii krátce sám pomodlím a poprosím Ducha sv. o pomoc.

Obvykle zazvoním a vycházím ze zakristie k oltáři. Zde pokleknu a přejdu k ambonu, kde mám připravený misál na str. 731 (Mešní řád), nebo misálek, či kancionál a nebo tyto texty. Zde dozpívám s věřícími úvodní píseň. Po jejím skončení se obrátím tváří k lidu a dívám se na ně. Ti by měli také již stát. Pokud tomu tak není, vyzvu je slovy „Prosím, povstaňte“,nebo gestem ruky.( Hlavně ze začátku musíme počítat s tím,  že věřící mohou být  trochu zmateni a je třebajim vhodně vysvětlovat průběh BS.) U  opakujících se modliteb  jsme sice přesvědčeni, že je dobře známe z paměti. To však platí, jsme-li v lavici. Před lidmi  je tomu jinak. Mějme vždy daný text před sebou a raději jej čtěme. Stačí, aby někdo před námi nahlas špatně začal nějaký verš, ostatní včetně nás se mohou snadno strhnout. Jakmile k tomu dojde, zvyšme hlas a doveďme modlitbu zase na správné místo v textu.

* * *

ÚVOD

Začínám u ambonu znamením kříže:

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Lid odpovídá:

Amen.

Nyní přivítám krátce shromážděné věřící a mohu  připomenout o jaký svátek či neděli se jedná. Pouze několika větami, to není kázání. Světce či světici připomenu např. dle breviáře.

ÚKONKAJÍCNOSTI

Pokračuji výzvou k úkonu kajícnosti obvyklém ve farnosti. Například, když se neslaví Eucharistie, je vhodný tento:

Kdybychom řekli, že nemáme hřích, sami sebe klameme a pravda v nás není.Vyznejme tedy Bohu i sobě navzájem své hříchy,  a Bůh nám odpustí, protože je věrný a spravedlivý.

Následuje chvíle ticha a úkon kajícnosti pokračuje například tímto způsobem, kdy všichni společně říkáme:

Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem,že často hřeším myšlením, slovy i skutky a nekonám co mám konat:je to má vina, má veliká vina. Proto prosím Matku Boží, Pannu Marii,všechny anděly a svaté i vás, bratři a sestry,abyste se za mě u Boha přimlouvali.

Zakončím úkon kajícnosti:

Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože,odpusť nám hříchya doveď nás do života věčného.

Spolu s lidem:

Amen.

KYRIE

(Volání Kyrie, eleison  se vynechává, jestliže se úkon kajícnosti konal dle třetího způsobu uvedeného v misálu).

vedoucí:                                                          lid:

Pane, smiluj se.                                             Pane, smiluj se.

Kriste, smiluj se.                                           Kriste, smiluj se.

Pane, smiluj se.                                             Pane, smiluj se.

SLÁVA  NA VÝSOSTECH BOHU

O nedělích (mimo dobu adventní a postní), o slavnostech, o svátcích a při význačných příležitostech následuje chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. pokud se nezpívá, říkáme ho všichni společně.

Sláva na výsostech Bohu

a na zemi pokoj lidem dobré vůle.

Chválíme tě.

Velebíme tě.

Klaníme se ti.

Oslavujeme tě.

Vzdáváme ti díky pro tvou velikou slávu.

Pane a Bože, nebeský Králi,

Bože, Otče všemohoucí.

Pane, jednorozený Synu, Ježíši Kriste.

Pane a Bože, Beránku Boží, Synu Otce.

Ty, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi;

ty, který snímáš hříchy světa, přijmi naše prosby.

Ty, který sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi.

Neboť, ty jediný jsi Svatý,

ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi svrchovaný,

Ježíši Kriste, se svatým Duchem, ve slávě Boha Otce.

Amen.

VSTUPNÍ  MODLITBA

Protože nemám jáhenské svěcení, neříkám výzvu „Modleme se“ na začátku a ani při modlitběpo přijímání. Vstupní modlitbu rovnou  přečtu. Ta je podle příslušných  liturgických textů uvedená v misálu. V nutném případě lze použít následující:

Bože, Ty shromažďuješ ve své církvi

lidi ze všech národů,

aby společně naslouchali Tvému Slovu

a vyznávali Tvé jméno;

dej, ať všechny, kdo jsou pokřtěni,

spojuje upřímná víra a tvořivá láska.

Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána,

neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého

žije a kraluje po všechny věky věků.

V misálu  je uvedeno několik možných ukončení vstupní modlitby. Záleží,  na koho  se v této modlitbě obracím (na samotného Boha Otce, či na Ježíše Krista). Proto si musím ke vstupní modlitbě vybrat příslušný závěr.

S lidem odpovídám: Amen.

Lid i já, pokud nečtu, se posadí. Já sedím na místě ministranta.Tím je zdůrazněnanepřítomnost kněze.

 vlastní BOHOSLUŽBA SLOVA

Po usednutí lidu následuje čtení z Písma.

Na konci

PRVNÍHO ČTENÍ

lektor řekne:

Slyšeli jsme slovo Boží.

Všichni odpovídáme:

Bohu díky.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

začíná přednesením odpovědi a jejím opakování lidem. Buď je žalm skutečně zpíván, nebo jen čten.

O svátcích a nedělích následuje

DRUHÉ ČTENÍ

ukončené stejně  jako první, tedy:

Slyšeli jsme slovo Boží.

Všichni odpovídáme:

Bohu díky.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Následuje Aleluja anebo jiný zpěv. Pokud se vůbec nezpívá, oddělí se toto čtení chvilkou ticha, aby byl zdůrazněn význam následujících slov. Uvědomme si, že se jedná oRadostnou zprávua takto ke čtení přistupujme.

Jako nevysvěcená osoba nemám právo číst evangelium stejnou formou jako např. jáhen.

Také čtení evangelia nezahajuji slovy „Pán s vámi“.  Pokud lid nepovstal, vyzvu je gestem nebo slovy k povstání a pak

říkám pouze:

Slova svatého evangelia podle...

a všichni se potichu znamenáme křížem.

Po přečtení řeknu:

Slyšeli jsme slovo Boží.

Všichni odpovídají:

Chvále tobě, Kriste.

Nechám lid usednout.

Na tento a další rozdíly je třeba věřící předem upozornit.

HOMILIE

Jak bylo již uvedeno, přednesu připravené kázání. Mohu si text připravit i sám, zvláště jedná-li se o aktuální kázání spojené s nějakou událostí nebo je-li určeno daným posluchačům. Musí však vycházet z přečteného Evangelia, či z předneseného čtení. Vždy však musí být schváleno knězem, který mne  pověřil k vedení bohoslužby. Při přednesu jsou vhodné dramatické pauzy, pohledy do shromáždění. Nutno také reagovat na složení posluchačstva. Mluvím pomaleji, než normálně, nechávám doznít věty. Není-li mikrofon, uvědomím si, že mne musí slyšet i člověk, stojící úplně vzadu. Hlavně, jako u všech textů a čtení, musím rozumět a věřit tomu, co říkám.

VYZNÁNÍ VÍRY

Každou neděli a o slavnostech se říká vyznání víry. Může se říkat i při jiných významných příležitostech. Spolu s lidem stojíme. Vyznáváme všichni:

Věřím v jednoho Boha,

Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,

všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v  jednoho Pána Ježíše Krista,

jednorozeného Syna Božího,

který se zrodil z otce přede všemi věky:

Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha,

zrozený nestvořený, jedné podstaty s Otcem:

skrze něho všechno je stvořeno.

On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.

Následující větu říkáme všichni skloněni, o slavnosti Zvěstování a Narození Páně v kleče.

Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny

a stal se člověkem.

Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben.

Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.

Vstoupil do nebe, sedí po pravici  Otce.

A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé

a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života,

který z Otce i Syna vychází,

s otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován

a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu svatou,  všeobecnou, apoštolskou církev.

Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.

Očekávám vzkříšení mrtvých

a život budoucího věku.

Amen.

PŘÍMLUVY

Pokud nepoužiji jiné, mohu využít vzory na str. 948 až 955 v Misále, případně v kapesním Misále (Karmelitánské nakl. r. 2000) str.2439 až 2449. Úvod a závěr čtu sám, samotné přímluvy může přednášet jeden nebo více účastníků bohoslužby. Nezapomeňme na určené pořadí a obsah přímluv (za církev, papeže, biskupa, kněze, jáhny, další služebníky, farnost, další přímluvy a jako poslední je přímluva za zemřelé) , které jsou aktualizovány dle místa a složení shromáždění a na současné potřeby společnosti či farnosti.

Není-li podáváno sv.přijímání, následuje Modlitba Páně a závěrečné obřady. V závěrečné modlitbě se vynechává část o Eucharistii, protože se nepřijímalo Tělo Páně.

Po přímluvách následuje další zpěv, kterým se oddělí svaté přijímání.

 Po  zpěvu si přenesu na obětní stůl vedle korporálu texty, přejdu ke svatostánku, otevřu svatostánek, pokleknu,  omyji si prsty v misce s vodou a utřu do ručníčku. Pokud se nezpívá, může být chvíle ticha.  Na obětním stole ať jsou mezitím zapáleny svíčky.

Přenesu ciborium ze svatostánku na obětní stůl, kde jej postavím na rozprostřený korporál. Současně s  ciboriem držím ručníček. Ten položím vedle  ciboria, to otevřu a víčko položím na korporál. Pak přejdu na bok obětního oltáře, na místo ministranta.

Nyní je vhodná chvíle k adoraci, poklekneme tedy. Délka adorace má odpovídat důstojnosti chvíle, ale musíme mít ohled na složení shromáždění. Vhodná je doba trvání do dvou minut.

PŘIJÍMÁNÍ

Přejdu  za obětní stůl, pokleknu a pokud lid nepovstal, vyzvu  jej k povstání.

Pak uvedu

MODLITBU PÁNĚ:

Podle Spasitelova příkazu

a podle jeho božského učení

odvažujeme se modlit:

(nebo jiným v Misálu uvedeným způsobem)

spolu s lidem pokračuji se sepjatýma rukama:

Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno tvé.

Přijď  království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení,

ale zbav nás od zlého.

Dále pokračuji sám:

Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože,

a dej našim dnům svůj mír.

Smiluj se nad námi a pomoz nám:

Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu,

ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem

a s nadějí očekáváme požehnaný příchod

našeho Spasitele Ježíše Krista.

Spolu s lidem dokončím:

Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.

POZDRAVENÍ POKOJE

Stále se sepjatýma rukama říkám:

Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům:

Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám.

Nehleď tedy na naše hříchy,

ale na víru své církve,

a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě.

Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Spolu s lidem: Amen.

Nyní vyzvu k pozdravení a ujištění se vzájemnou láskou:

Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.

Nebo jinými podobnými slovy.

Sám se můžu pozdravit s několika účastníky v přední řadě. Nezapomínejme, že náš stisk ruky má být rozhodný, k němu patří podívání se do očí a usmání se. Vyjadřuji to, že mám svého bližního rád, a těší mne, že s ním mohu být.

Protože se neláme Chléb, neříká se „Beránku Boží...“. I to je třeba předem domluvit s přítomnými. Pokud přesto někdo toto zvolání začne, nic se neděje, pokleknu tedy a počkám.

PŘIJÍMÁNÍ

Přítomní sami, nebo na vyzvání pokleknou.

Nyní vezmu svatou Hostii, držím ji pozdvihnutou tak, aby měli všichni shromáždění možnostjí vidět a nahlas říkám:

Hle, Beránek Boží,

ten, který na sebe vzal hřích světa.

Blahoslavení, kteří jsou pozváni k večeři Beránkově.

Spolu s lidem pokračuji:

Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel,

ale řekni jen slovo, a má  duše bude uzdravena.

Pak s úctou přijmu Tělo Kristovo a až poté, co mám prázdná ústa, jdu podávat věřícím.

(Nebo lze přijmout jako poslední, tím ještě více zdůraznit rozdíl oproti mši sv. a spolu s lidem ve chvíli ticha Bohu poděkovat).

Současně s ciboriem držím i ručníček k nutnému utření prstů.

Každému přijímajícímu ukážu hostii a řeknu:

Tělo Kristovo.

Přijímající odpoví:

Amen.

Pokud dojde ke kontaktu mých prstů se rty nebo jazykem přijímajícího,  prsty si utřu do ručníčku.

Přijdou-li děti pro křížek, dělám jej jinými prsty, než kterými beru svaté Hostie.

Ve farnosti, kterou neznám, před přijímáním poprosím ty, kteří dosud k přijímání nechodí a jdou si pro křížek, aby si drželi prst na ústech.

Při přijímání může ministrant držet obvyklým způsobem před přijímajícím paténu.

Po skončení postavím ciborium na korporál, smetu případné drobky z patény do ciboria, to uzavřu a odnesu do svatostánku. Umyji si prsty a utřu, pokleknu a zavřu svatostánek.

Pak se vrátím na své místo a usednu.

Následuje chvilka tichého díkůčinění, potom případně píseň.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Tuto modlitbu najdeme stejně jako tu vstupní v příslušných liturgických textech.

Nebo lze použít následující:

Děkujeme ti Bože za Tvé slovo, které nám ukazuje pravou cestu

a za Pokrm, kterého se nám dostalo u Tvého stolu

a prosíme tě:

posiluj naše vědomí, že žijeme ve spojení  s Tebou,

a měj s námi slitování,

aby nám nikdy nechyběla Tvá pomoc.

Skrze Krista, našeho Pána.

Spolu s lidem: Amen.

ZÁVĚREČNÉ  OBŘADY

KRÁTKÁ SDĚLENÍ

Pokud je třeba něco krátce sdělit lidu, vsunou se oznámení na toto místo.

Dále je vhodné účastníkům ve třech větách zopakovat hlavní myšlenku kázání, popřát např. hezkou neděli a rozloučit se s nimi.

PROPUŠTĚNÍ

Vyzvu věřící, aby si stoupli.

Abych zdůraznil, že  nežehnám já, vedoucí bohoslužby, protože nejsem vysvěcený,

ale  prosíme společně o požehnání samého Boha,  natočím se také směrem ke svatostánku

a nahlas říkám spolu s pokřižováním se:

Ať nám žehná a chrání nás

všemohoucí a milosrdný

Bůh Otec i Syn i Duch svatý.

Spolu s lidem:

Amen.

Dokončím:

Jděme ve jménu Páně.

Spolu s lidem:

Bohu díky.

O velikonocích a o slavnosti Seslání Ducha svatého připojujeme aleluja, aleluja.

Pak jdu k oltáři a za zpěvu, nebo v tichu pokleknu před svatostánkem a odejdu do zákristie. Tam před křížem poděkuji za milost, která se mi dostala v možnosti sloužit sestrám a bratřím, své církvi.

Jsem také k dispozici účastníkům bohoslužby a požadavky s přáními farníků přednesu v nejbližší době příslušnému knězi. Nepřisuzuji si právo rozhodovat za něj, lidem tuto skutečnost vysvětlím a požádám o trpělivost. Pak se snažím, aby se odpověď k dotyčné osobě dostala.

Znovu opakuji, že tato příručka je pouze kostra a to nejnutnější k tomu, co je třeba vědět o Bohoslužbě slova. Vedoucí BS je povinen se stále vzdělávat a žít s církví a pracovat pro ni.

Je neustále ve spojení se svým knězem a řídí se jeho pokyny.

Ať všem, kteří se rozhodnou takto pomáhat své církvi, žehná

všemohoucí Bůh Otec, Syn a Duch svatý.

Amen.