Co jste chtěli vědět o umění

Vydání: 2020/23 Církev opět křtí dospělé a biřmuje, 2.6.2020, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 23

Umění nerozumíte, výstavy vás nebaví a věci, které se dnes vydávají za umělecké, vám přijdou jako snůška šíleností. Nejste sami. A proto vznikla svěží publikace Proč umění?, která pro chápání tvorby nápaditě otevírá hlavu i srdce.

 
Musí být umění krásné? I na to se snaží odpovědět autoři publikace – jak na příkladu Raffaelovy Sixtinské madony (na snímku), tak prostřednictvím zcela současných děl. Repro KT

Kniha je kolektivním dílem autorů sdružených pod platformou Máš umělecké střevo? Jsou mezi nimi zástupci předních českých i zahraničních galerií – od Národní galerie Praha či Moravské galerie v Brně přes Slovenskou národní galerii v Bratislavě po drážďanské Státní umělecké sbírky. Ti shromáždili tři desítky nejzákladnějších otázek, kterými pracovníky muzeí a galerií častují návštěvníci z řad školních skupin (ale nejen těch), a v jednotlivých kapitolkách k nim podali stručné, názorné a výstižné shrnutí. Netřeba dodávat, že je bohatě doložili ukázkami samotných uměleckých děl.

Jakou má umění hodnotu? Musím mu vždycky rozumět? Musí být krásné? Proč do galerie, když mám internet? Tohle bych dokázal taky! To má být umění?! Na tyto a další podobné otázky odpovídají autoři tak, aby porozuměl gymnazista i dospělý. Uvádějí příklady, doplňují faktografické údaje, zajímavé detaily i „drby“ z uměleckého provozu dnes i o staletí zpátky. Dürerova Růžencová slavnost – připomínají například – vydělala kdysi malíři 110 rýnských, dnes už je však její hodnota nevyčíslitelná. Ale lze vůbec hodnotu umění vyčíslit penězi?

Podobně se zde rozbíjejí zjednodušené představy o líbajících múzách a geniálních tvůrcích: „Na počátku vzniku díla stál objednavatel – představitel církve nebo šlechty, který je dokázal zaplatit. Ten rozhodoval o námětu, rozměru i technice díla. Dále mohli do procesu zasáhnout lidé, kteří určovali, jak přesně bude námět rozpracován. Bývala jimi třeba náboženská bratrstva nebo kláštery. A teprve nyní do procesu vstoupili umělci, kteří podle zadání dílo vytvořili,“ vysvětluje publikace a hned nabízí paralelu – i dnes jsou některá díla kolektivní prací, jako například Slunečnicová semínka slavného Číňana Aj Wej-weje, na kterých se podílelo 1 600 lidí! A pobaví například ohlédnutí za dílem Zorky Ságlové, která v roce 1970 ztvárnila připomínku bitvy u Sudoměře kladením bílých pláten do krajiny – a jak jinak, lidé z okolí si toto umělecké dílo velice záhy „rozebrali“!

Hra na přeměnu světa

Knížka, která je tak vlastně zároveň úvodem do výtvarného umění, průvodcem začínajícího návštěvníka galerií i výběrovými dějinami umění, je výrazněji zaměřena na umění současné – snad proto, že právě to se nejčastěji setkává s nepochopením. Ale vychází i z děl starších, včetně těch s duchovní tematikou, nebo se na ně vědomě odvolává. Novou tvorbu totiž lze stěží chápat bez vědomí kontinuity. Sama publikace je přitom malým uměleckým dílem, když vedle sebe klade písmo různých barev a fontů, reprodukce starých i nových děl a vtipné komiksové kresby. To také publikaci vyneslo na třetí místo soutěže Památníku národního písemnictví a Ministerstva kultury o Nejkrásnější českou knihu vydanou v loňském roce, a to v kategorii učebnic. Ne náhodou – právě na učitele mysleli autoři z platformy Máš umělecké střevo? na předním místě a připravují pro ně i doprovodné materiály, které by jim mohly pomoci, až se svými studenty vyrazí za obrazy.

Svou podobou, stejně jako celým svým obsahem kniha bourá zažitý předsudek, že umění je od toho, aby se líbilo. Nikoli, sdělují autoři, smyslem umění není být krásné, ale umožnit nám, abychom se na svět kolem sebe dokázali dívat pozorněji a lépe ho pochopili. Jak popisují na příkladu maleb Joana Miróa: „Postavy lidí, zvířat i obyčejné věci získávají vlastní obrysy a barvy. Vzdalují se své původní podobě. Nebo se umělci daří zachycovat jejich podstatu stále přesněji? Vyžaduje divákovu pozornost, hraje s ním magickou hru o přeměně známého světa. A my všichni ji můžeme hrát s ním!“

Martina Freitagová, Ondřej Horák (eds.): Proč umění? (Máš umělecké střevo? 2019)

ALENA SCHEINOSTOVÁ
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay