Církve ve vesnici roku žijí v míru

Vydání: 2006/39 Postavení kněze ve společnosti, 26.9.2006, Autor: Jiří Macháně

Milé údolí - právě tak zní překlad původně německého jména Vesnice roku 2006, kterou se minulý týden stal Liptál. Obec s jeden a půl tisícem obyvatel ležící ve Zlínském kraji se pyšní dokonce dvěma úhledně upravenými kostely. Ten starší, barokní, navštěvuje místní komunita katolických věřících. Mladší a větší stavba ze začátku minulého století patří místnímu evangelickému sboru.

„Jsme obec spíše protestantská. Devadesát procent křesťanů jsou evangelíci a zhruba deset procent tvoří katolíci,“ vysvětluje místní starosta Miroslav Vaculík a doplňuje, že on sám je aktivním členem evangelického staršovstva a presbyterem už třicet let. Obě společenství žijí podle jeho slov vedle sebe už dlouhá léta v míru a bez rozbrojů. „Dřív to asi bylo mezi oběma vyznáními trochu napjatější. Dneska si snad ještě do sebe starší chlapi rýpnou, ale nevraživost už je pryč,“ doplňuje ho P. Petr Wnuk, místní katolický duchovní správce z nedaleké Všeminy. S úsměvem říká, že místní katolická farnost je maličká komunita: „Jsme spíš taková rodina, milá, ale asi nejmenší farnost v širokém okolí.“ Když přijela do vsi hodnotitelská komise soutěže, pozvali ji do katolického kostela. Starosta přiznává, že ten evangelický je přece jen trochu strohý. „Považoval jsem za slušnost vzít je tam a udělat výklad o našem barokním kostelíku,“ vysvětluje P. Wnuk. Kde se vzalo rozdělení obce na evangelikální většinu a Římu věrnou menšinu objasnil starosta Vaculík. Od doby tolerančního patentu je to prý v okolí vždy tak, že téměř celé údolí se hlásí k tradici buď katolické, nebo evangelické. „V Liptále ale máme společný hřbitov, navzájem se navštěvujeme a rozdělení nebereme nějak dramaticky,“ chlubí se poměry starosta Vesnice roku 2006 Miroslav Vaculík s tím, že církve se spíš než o vzájemné třenice starají o společný život v obci. Obec sama se navíc podle jeho slov snaží pomoci i menšinové katolické farnosti. „Zrovna teď například přidáme peníze na opravu kamenné zdi a běžně také vyžínáme trávu kolem kostela, protože síly místní farnosti na to nestačí,“ uzavírá starosta.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay