V současné době a při změněných podmínkách je katolická církev v pozici učedníků, kteří reagovali na Kristovo ujištění, že sňatkem se stává z muže a ženy jedno tělo :
Učedníci mu řekli: „Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“ (Mt 19, 1-12).
Uvedu příklad bohužel ne ojedinělý ani vyjímečný. Dva hluboce věřící a veřejně činní lidé vstoupí do manželství. Narodí se jim děti, chodí ke svátostem. Po létech to zaskřípe, následuje civilní rozvod a žijí odděleně. Chodí ke svátostem. Podají si žádost o zneplatnění manželství a po jejím vyřízení následují nové sňatky, chodí ke svátostem. Díky důslednému embargu hodnoty zpovědního tajemství se okolí nedozví nic víc, než že jim to vyšlo „dostali souhlas s druhým novým sňatkem“.
Můžeme se potom divit tomu ohromnému tlaku ostatních diskriminovaných rozvedených? Když mohou oni, proč ne já?
Proto celá Církev s nadějí očekává výsledky synody o rodině, které by měly přinést jasná, čitelná a srozumitelná pravidla. Kristus by asi řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil……..