23. 7. 2019
|Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží, je mezi 29 novými položkami na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Vydání: 2019/30 Církevní památky světovým dědictvím, 23.7.2019, Autor: Alena Scheinostová
Region Krušnohoří/Erzgebirge se zde ocitl především pro svou osmisetletou historii těžby vzácných kovů. Ta charakteristicky proměnila krajinu a utvářela hornická města s jejich příznačnou kulturou. Na české i německé straně hranice se kutalo už ve středověku, v 15. a 16. století šlo o nejdůležitější zdroj stříbra v Evropě. Uranové bohatství bylo v Krušnohoří objeveno na konci 19. století.
Své o tom věděli Josef Zvěřina, Jiří Holub, František Ferda, Josef Petr Ondok a další kněží, kteří byli v 50. letech komunistickou zvůlí drženi ve zdejších pracovních táborech a za nelidských podmínek zde těžili a zpracovávali radioaktivní rudu. Mezi lokality vyjmenované v seznamu patří i symbol zdejšího utrpení, tzv. Rudá věž smrti v táboře Vykmanov II. Ta je dnes pro veřejnost uzavřena, majitel – Konfederace politických vězňů – však po zápisu na seznam UNESCO čelí obnovenému tlaku, aby památku zpřístupnil.
Mezi novinkami se objevilo i několik dalších mimořádných památek, které svědčí o historii církve. Hned dvěma se může pyšnit Portugalsko. Palác Mafra severně od Lisabonu je jednou z nejokázalejších barokních staveb v zemi. Na počátku 18. století jej nechal vybudovat král Jan V. i s centrální bazilikou, kaplí a františkánským klášterem. Impozantní knihovna čítá přes 30 tisíc historických svazků. Sanktuárium „Bom Jesus do Monte“ (Dobrého Ježíše z Hory) u města Braga je významným poutním místem v barokním a novoklasicistním stylu. Ohromující komplex sestává ze systému klikatých schodišť, kapličkové křížové cesty, odpočívadel a kašen – a ve výši 116 metrů se pak tyčí bazilika se dvěma mohutnými věžemi. Poutníci někdy po schodech vystupují po kolenou, nahoru ale vede i lanovka z konce 19. století, která je technickým unikátem: funguje na principu přepouštění vodních nádrží.
Česko má čtrnáct zápisů v seznamu UNESCO
Pravoslavné křesťanství zastupuje mezi novinkami Pskovská oblast v západním Rusku, známá množstvím sakrálních staveb z 12.–16. století s typickými kupolemi, které posloužily za vzor ruskému stavitelství na několik set let. A zápisu se dočkal i biblický Babylon – ruiny starověkého města na jihu Iráku, které bylo v 6. století př. Kr. mocenským centrem celé oblasti.
Aktuálně má seznam UNESCO 1 121 položek, 14 z nich se nachází v Česku. Nově se zde letos ocitl také kladrubský hřebčín s okolní krajinou.