Církev potřebuje ženy i v řídicích pozicích
Vydání: 2016/21 Plná katedrála uctila Karla IV., 17.5.2016, Autor: Martin T. Zikmund
Bouře ve sklenici vody. Tak by se daly nazvat vzrušené ohlasy na papežova slova při setkání s asi 900 řeholnicemi minulý týden ve Vatikánu, ohlasy, které hlavě katolické církve podsouvaly zvažování „revolučního“ kroku: souhlasu se svěcením žen.
Skutečnost je ale jiná. Papež se sice otevřel celé řadě otázek řeholních sester, z nichž ty první se týkaly role ženy v církvi, ale ani jednou se nevyjádřil ve prospěch jáhenského svěcení žen. Připustil sice, že v prvotní církvi se objevovaly ženy jáhenky, ale kladl si otázku, co to tehdy znamenalo. Podle jeho poznatků měly tyto ženy nejspíš na starosti křty žen, pokud se ještě křtilo ponořením, a snad některé další služby spojené s pastorací žen v citlivých záležitostech, ale to nebylo totéž, co dnes církev rozumí jáhenskou službou. Právě tuto věc by mohla vyjasnit případná komise k ženskému diakonátu, o jejímž možném ustavení se papež v rozhovoru s řeholnicemi zmínil. Není podle něj totiž jasné, zda „jáhenky“ byly tehdy vůbec svěceny.
Jasné posouzení
„Papež mi telefonoval, že ho překvapil dotaz o jáhenství žen! Přemýšlí o ustavení komise, ale zatím nepředbíhejme událostem,“ napsal na sociální síť twitter substitut (resp. zástupce) Státního sekretariátu arcibiskup Angelo Giovanni Becciu, jeden z nejbližších spolupracovníků papeže.
„Papež uvedl, že zamýšlí ustavit komisi, která by se opět těmito otázkami zabývala a jasně je posoudila,“ reagoval na přepjatá očekávání i vatikánský mluvčí P. Federico Lombardi.
„Buďme však poctiví,“ dodal. Podle něj totiž papež neřekl, že má v úmyslu zavést jáhenské svěcení žen, a už vůbec nemluvil o jejich kněžském svěcení. „Naopak, když mluvil o kázání během eucharistické slavnosti, dal jasně najevo, že na něco takového vůbec nepomýšlí,“ chladil horké hlavy P. Lombardi.
Chybí spolupráce ve farnostech
Každopádně František v rozhovoru s řeholnicemi varoval před dvěma nebezpečími, z nichž jako první uvedl pokušení feminismu, které podle něj nemá mít v církvi místo. Důstojnost žen je totiž založena na jejich křtu, a navíc zvláštní role žen v církvi je od počátku nastavena jinak, než jako domáhání se rovných práv s muži – za příklad papež uvedl roli Marie, Matky Páně, v apoštolském kruhu. „Zasvěcená žena je ikonou církve – stejně jako jí byla Maria, to o knězi neplatí.“
Druhé nebezpečí, které i dnes církvi hrozí, je pak klerikalizace, tzn. že role svěcených mužů bývá přetěžována. Podle Františkova vyjádření „na 60 % farností nemá dosud zřízeny ekonomické a pastorační rady. „Co to znamená?“ ptá se papež. „Že taková farnost je řízena v klerikálním duchu, pouze knězem, bez synodality, která není výmyslem teprve tohoto papeže, ale je povinností, která vyplývá z kanonického práva.“ I zde mají ženy podle Svatého otce důležitou roli, dokonce připustil, že všechny pozice v řízení církve, které nevyžadují svěcení, mají ženy otevřené, a to např. i předsednictví v některých vatikánských úřadech. Potvrdil to také papežův nejbližší spolupracovník, vatikánský statní sekretář Pietro Parolin, při nedávné návštěvě Polska u příležitosti 1 050. výročí křtu země, kdy se vyjádřil, že žena se může stát i vatikánskou státní sekretářkou, neboť tato funkce nevyžaduje žádné svěcení.
Papež František však s řeholnicemi probíral i jiné otázky, které od nich vzešly, jako např. hodnota duchovního mateřství, sociální péče, mystický rozměr života zasvěcených žen i nutnost důkladnější přípravy na věčné sliby, neboť řeholní povolání postihují podobné krize jako manželství.
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
