Církev investuje i opravuje
Vydání: 2019/50 Adventní trh, místo setkání, 10.12.2019, Autor: Tomáš Kutil
Majetek, který církev získala v restitucích a nevyužije ho, už takřka celý prodala. Většinu z toho, co nyní vlastní, chce využít ke své činnosti – ať už přímo pastorační, nebo výdělečné, která má do budoucna zajistit finance na provoz.
Z tiskové konference. Snímek Martina Řehořová/Člověk a Víra
Státní příspěvek bude totiž církev pobírat jen do roku 2030, každý rok přitom dostane o pět procent méně. Tuto ztrátu musí kompenzovat zisky z hospodaření. „Musíme mít co nejširší portfolio investic, aby nás pokles či krize v jedné oblasti příliš bolestně nezasáhly,“ uvedl pro KT Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK.
Bolestnou oblastí jsou nyní lesy. Místo předpokládaných stamilionových zisků přinesly loni kvůli suchu a kůrovci zisk jen mírný, a letos se očekává dokonce mírná ztráta (viz článek níže). O to úspěšnější musí být investice například do bytů či fondů.
Náklady přitom rostou. Biskupství dohromady zaměstnávají 3 326 lidí, na platy a odvody tak loni společně vynaložila téměř 1,2 miliardy korun. Na dani z nemovitostí zaplatila biskupství 57 milionů korun, na dani z příjmů pak 47 milionů. Náklady na hlavní činnost církve v posledních letech rostou meziročně o osm až deset procent, přestože počet zaměstnanců zvolna klesá (loni jich ubylo zhruba sto). Do kasiček lidé dali loni 457 milionů korun, další dary činily 366 milionů korun. Nemalým příjmem pak byly dotace od Evropské unie, státu i samospráv. Díky nim přibylo do rozpočtu církve 657 milionů korun. Vesměs jsou svázány s konkrétními projekty, většinou opravami a rekonstrukcemi chrámů.
Dlouhodobé investice
Diecéze dostaly loni 1,3 miliardy splátky za nevydaný majetek díky zákonu o částečném majetkovém narovnání. Tato náhrada se vyplácí postupně do roku 2043 a z velké části jde na investice, které mají být trvalejší a stabilní. Finanční investice loni činily 519 milionů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2017. „Církev investuje do dlouhodobějších projektů. Například zisk z budov, které se opravují, patří mezi záměry, u nichž se výsledek uvidí až za dlouhou dobu,“ dodal Matyska.
Důležitým investičním nástrojem je Katolický fond udržitelnosti, jehož správu svěřila církev velkým bankám ČSOB a ČS. Od svého vzniku má tento fond průměrné zhodnocení 6,44 procenta (více v KT 46 na str. 6).
Opravy památek
Rekordních více než 1,4 miliardy korun vynaložila církev na opravy památek. „Jsme po státu druhým největším vlastníkem kulturních památek, možná dokonce prvním. Je obtížné zjistit konečná čísla,“ upozornil generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl. Dále připomněl, že tyto památky, především kostely, jsou svým charakterem veřejný majetek, byly stavěny pro celou společnost. „Není možné, aby jejich údržbu a obnovu měla na starosti jen malá skupina věřících, měla by to být společná péče,“ připojil P. Přibyl s tím, že bez dotací především z Evropské unie či ministerstev by dnes řada projektů nebyla možná (více komentář na str. 8).
Téměř 90 milionů korun loni zaslala biskupství jako přímou podporu do škol a školských zařízení (zhruba o 10 milionů více než předchozí rok), 14 milionů korun pak na rozvoj zdravotních a sociálních projektů. Dalších cca 10 milionů korun církev vložila do projektů, které otevírají kostely lidem. Z nich největší je každoroční akce Noc kostelů – té se podle údajů ČBK účastní 11 % obyvatel. S čím dál větší oblibou se setkává projekt Otevřené chrámy. Díky němu mohou turisté během sezony navštívit i kostely, které by jinak byly zavřené, na mnoha místech je k dispozici průvodce.
TOMÁŠ KUTIL
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
