Chci se těšit z naděje

Vydání: 2019/16 Radost Velké noci zrozená z bolesti, 16.4.2019, Autor: Jiří Macháně

Biskup JOSEF KAJNEK o sobě říká, že nikdy nepřestal být jednou nohou v pastorační službě – a když neměl farnost, strádal. Za pár dnů oslaví životní jubileum. Vypravili jsme se za ním do jeho současného působiště – farnosti Pardubice.


Biskup Josef Kajnek rád vzpomíná na farnost Jablonné nad Orlicí. Jak říká, právě tam nabyl rovnováhy po náročném období služby generálního vikáře. Snímek autor

Z jaké rodiny pocházíte?

Narodil jsem se v Kutné Hoře, odkud byla moje maminka. První roky života jsem ale strávil v Polné na Vysočině. Otec tam totiž pracoval jako úředník. Když nám pak tatínek zemřel, nebylo mi ani pět let a maminka se s námi, třemi dětmi, přestěhovala zpátky ke svým rodičům do Kutné Hory. Vždycky říkala, že prožila to nejkrásnější manželství pod sluncem. Přestože bylo moje dětství poznamenané úmrtím táty, u dědy a babičky jsem prožíval moc krásné časy. Když mi někdo vypráví o svých dětských traumatech, tak musím říct, že já jsem nic takového nikdy nepoznal. Vyrůstal jsem v prostředí, kde jsem byl jako dítě přijatý a milovaný.

Jako kluk jste prý byl zapálený ministrant?

Začal jsem ministrovat až ve třetí třídě a byla nás tehdy plná sakristie. Po několika letech ostré komunistické perzekuce církve jsme ale zůstali jen dva. U prvního svatého přijímání jsme byli skoro celá třída. Když nás pak maminka přihlašovala v měšťance na náboženství, najednou jsme tam zbyli jen čtyři z celé školy.

Říká se o vás, že jste duší i tělem skaut.

Ke Skautu jsem se dostal v roce 1968. Stal jsem se rovnou roverem, tedy starším skautem, a vedl i družinu, tedy smečku vlčat. Skauting je výborná věc, protože pomáhá formovat charakter člověka. Skautské desatero je vlastně odvozené z Desatera Božích přikázání. Je to také škola praktických dovedností, zkušeností i pokory.

Jednou, když jsme vyhrabávali pod vrchem Kaňk v rokli u skautské chaty starou trávu, zároveň jsme ji pálili. Najednou do toho zafoukal vítr a oheň zamířil k lesu. S pomocí několika lidí z horní části Sedlce se nám podařilo větvemi oheň utlouci ještě předtím, než k němu přijeli hasiči, kteří nám pak dali lekci. Bylo to na Bílou sobotu a já si pamatuji, jak jsme potom s jedním z těch vlčat děkovali u Božího hrobu, že to dobře dopadlo.

Jak jste se rozhodl pro kněžství a kdo vám v tom pomohl?

I když jsem ministroval, kněžství mě nepřitahovalo. Starší sestra, ačkoliv byla jedničkářka, nesměla kvůli „nedělnickému“ původu na gymnázium, ale jen na zdravotní školu. Já jsem v zarputilosti svých patnácti let odmítl jít studovat, protože jsem si říkal, že se nebudu nikoho doprošovat. Děda mi radil, ať jdu na zdejší průmyslovku, ale já jsem se zasekl a šel se učit zámečníkem. Když jsem za ním po roce přišel, že bych přece jen na tu průmyslovku šel, děda bouchl pěstí do stolu a řekl: „Doučíš se, a pak si můžeš dělat, co chceš! Za rok tě zas něco napadne a nakonec nebudeš ničím.“ Dnes jsem mu za to vděčný. Řemeslo člověk v životě beztak nejvíc využije.

Na průmyslovce mě pak ve druhém ročníku zastihl rok 1968, který mi otevřel oči a obzory. Spolu s Miloslavem Fialou jsme zpívali v chrámovém sboru a on zrovna odcházel do semináře. Diskutoval jsem s ním, doprovázeli jsme se vzájemně tam a zpět – já jeho do Malína, kde bydlel, nebo on mě až na samý sedlecký most. Otravoval jsem ho s nesmírným množstvím otázek a on mě ke kněžství hodně povzbuzoval. Později jsem to opravdu poznal jako svoji cestu.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Mons. JOSEF KAJNEK (nar. 18. dubna 1949 v Kutné Hoře), od roku 1992 královéhradecký pomocný biskup a někdejší generální vikář. V rámci ČBK má na starosti vězeňské kaplany, je proboštem katedrální kapituly. Od roku 1968 je skautem.

JIŘÍ MACHÁNĚ


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 38 15. – 21. září 2020

Lesná se raduje z nového chrámu

Džbánek piva, koloběžka i miska horkého guláše jsou vyobrazeny vedle tradičních křesťanských symbolů na fasádě nového kostela v Brně na Lesné. Mají připomínat,…

celý článek


Světlo pro naši cestu životem

Asi každý máme tu knihu doma. Někteří na předním místě v knihovně, v pěkném provedení, jako novou. Jiným leží na dosah ruky nebo na nočním stolku už pěkně ohmataná.…

celý článek


Povzbudivé čtení na celý rok

Na knihkupecké pulty přichází nový Cyrilometodějský kalendář (CMK) na rok 2021. Co v něm naleznete, přibližuje jeho hlavní editor JAN PAULAS.

celý článek


Hledat Boží přítomnost ve světě

Biskup VÁCLAV MALÝ oslaví týden před svátkem sv. Václava své sedmdesáté narozeniny. Ačkoliv říká, že je slaví nerad, připomínáme je rozhovorem, v němž se ohlíží…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay