Cesta k pramenům bratrství

Vydání: 2021/50 Cesta k pramenům bratrství, 7.12.2021, Autor: Tereza Zavadilová

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání uprchlíků. Několik desítek jich má na přání Svatého otce přiletět do Itálie.

 
Papež na své letošní třetí zahraniční cestě navštívil v Řecku také pravoslavného patriarchu Jeronýma II. v jeho arcibiskupském paláci v Athénách. Snímek ČTK

Motto kyperské části 35. apoštolské cesty papeže Františka (od 2. do 6. prosince) znělo „Utěšuj nás ve víře“. Inspirovalo se jménem mučedníka sv. Barnabáše, které může znamenat „syn útěchy“. Tamní církev je považována za „apoštolskou“, protože její tradice sahá až do roku 46 k apoštolům Pavlovi a právě zdejšímu rodákovi Barnabášovi, misionáři, Pavlovu průvodci a patronovi země.

Po přivítání politiky ve čtvrtek 2. prosince večer se papež v katedrále v hlavním městě Nikósii setkal s kněžími, řeholníky, katechety a zástupci církevních hnutí. Pozdravil ho kardinál Béchara Raï, maronitský patriarcha Antiochie v jednotě s Římem, načež Svatý otec v promluvě pozdravil tamní římské katolíky: „Potřebujeme trpělivou církev, která se nenechá rozrušit a znepokojit změnami, ale klidně přijímá to, co je nové, a rozeznává situace ve světle evangelia. Nesmíme pociťovat rozmanitost jako ohrožení identity, žárlit a bát se o svůj prostor.“

Křesťané na Kypru tvoří asi 80 % z 850 tisíc obyvatel, převážně jsou pravoslavní a jen asi 38 tisíc je římských katolíků. Dále zde žijí zmínění maronité a Arméni. Vztahy mezi katolickou a pravoslavnou církví jsou mimořádně dobré – shrnuje Vatican News. V severní části ostrova, obsazené Tureckem, pak žijí hlavně muslimové (asi 2 % populace). Kypr naposledy navštívil papež Benedikt XVI. v roce 2010.

Papež František se odebral na apoštolskou nunciaturu v komplexu františkánského kláštera na „území nikoho“, tedy do nárazníkového pásma mezi řeckou a tureckou částí ostrova, které kontrolují síly OSN. Neklidné dějiny ostrova poznamenala mimo osmanské a britské nadvlády i turecká invaze roku 1974, kterou dodnes připomíná tzv. Zelená linie a dělicí plot, přetínající napůl hlavní město Nikósii. Cestou na nunciaturu se František pozdravil s nejvyšším rabínem Ariem Zeev Raskinem či ředitelkou kyperské věznice.

Nesmířit se s rozdělením

Druhý den cesty papeže přijal kyperský pravoslavný patriarcha Chrysostomos II. Setkal se též se Svatým synodem kyperské církve v nově dokončené pravoslavné katedrále v Nikósii. V promluvě František připomněl společný apoštolský původ obou církví: „Pavel prošel Kyprem a později přišel do Říma. Vycházíme ze stejného apoštolského nadšení. Těší mě, když vidím, že jdeme stejnou cestou a hledáme stále větší bratrství a plnou jednotu.“ Připomněl také, že se katolíci mohou učit od pravoslavných a jejich zkušeností se synodalitou. „Kolikrát v dějinách jsme se my, křesťané, zabývali tím, že jsme se stavěli proti druhým, místo abychom pokorně přijali Boží cestu. Jak často přeháníme a šíříme předsudky o druhých. Církev je matka, shromažďuje všechny dohromady. Důvěřujme této matce,“ vybídl papež.

Poté František slavil mši sv. pro deset tisíc lidí na nikósijském stadionu (viz homilie na str. 16). Ve františkánském kostele Sv. Kříže se pak účastnil ekumenické modlitby s migranty, kterých se tu vyloďují tisíce ročně na cestě do Evropy. Po úvodním pozdravu jeruzalémského patriarchy Pierbattisty Pizzabally vyslechl papež pětici svědectví: zaměstnankyně kyperské Charity a čtveřice migrantů ze Srí Lanky, Kamerunu, Konga a Iráku. „Kéž se tento ostrov, poznamenaný bolestným rozdělením, stane s Boží milostí dílnou bratrství. Bůh nás vyzývá, abychom se nesmířili s rozděleným světem, ale kráčeli dějinami přitahováni Božím snem,“ reagoval Svatý otec.

Pozdravil též dvanáctičlennou skupinku, která má po dohodě mezi vatikánským Státním sekretariátem, Sekcí pro migranty a uprchlíky, Komunitou Sant‘Egidio a úřady obou zemí najít útočiště v Itálii spolu s dalšími (celkem kolem 50). Papež závěrem setkání odsoudil nelidské podmínky, v nichž žijí tisíce migrantů po celém světě, jejich zotročování a lhostejnost světa, kterou označil za vážnou nemoc. Zdůraznil, že toto dění připomíná koncentrační tábory: ostnaté dráty brání vstupu uprchlíkům, kteří nás přicházejí žádat o pomoc a bratrství. „Je mou povinností na to upozorňovat,“ prohlásil František a dodal: „Jestliže matka církev spojuje sourozence, Bůh ještě předtím sní o světě míru, v němž jeho děti žijí jako bratři a sestry,“ apeloval.

Andrea Monda, ředitel vatikánského deníku L’Osservatore Romano, papežova slova komentoval: „Promluvil k lidem celého světa a zejména té jeho části, která si říká ‚rozvinutá civilizace‘, tedy k Západu (...) Bůh sní a člověk spí, ale spánkem beze snů. Papež se obrací na člověka, který je odevzdaný své letargii, a snaží se jím otřást. Připomíná mu, že Bůh k nám promlouvá právě skrze naše sny a že nebezpečí tedy spočívá v tom, že mnohdy nedovolíme snům, aby do nás vstoupily.“ Zmínil, že při papežových slovech „panovalo intenzivní, živé ticho, dav byl dojatý a pohnutý“.

V sobotu 4. prosince papež odletěl do Řecka a téma migrace bylo výrazné i v této části cesty. Po pěti letech se totiž vrátil na ostrov Lesbos.

TEREZA ZAVADILOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay