Českým středohořím přes tři ruiny
Vydání: 2009/35 Proč tolik prší, 28.8.2009, Autor: Ludmila Křivancová
Příloha: Doma
Když má někdo někoho rád, často ho navštěvuje. České středohoří je mojí láskou, tak jsme tam opět vyrazili. Výchozím bodem byly tentokrát průmyslové Lovosice. Vylezli jsme na vrch Košťál nebo Košťálov – jsou uváděny obě podoby. A zase ten úchvatný výhled na všechny strany a do dalekého daleka. Košťál leží nad Třebenicemi, kde v posledních letech působil a byl zde také brutálně zavražděn MUDr. P. Ladislav Kubíček. Na Košťál pater Ladislav nechodil po vyznačené cestě, ale přímo nahoru, prodíral se křovím. I po cestě je to však zajímavá procházka. Slavným třebenickým rodákem je psycholog a vysokoškolský pedagog Jaro Křivohlavý. V knížce rozhovorů nazvané Dvě lásky rád vzpomíná, jak si jako děti na Košťálu hrály. Webové stránky města Třebenice upozorňují: „Turisté vyhledávají zejména vrcholky Českého středohoří, které skýtají široký rozhled i požitek z putování zajímavými přírodními partiemi.“ Mají pravdu. Když jsme se dostatečně pokochali, putovali jsme dál na druhou zříceninu v obci Vlastislav – Skalku. U zříceniny hradu najdeme zámek s novou střechou a můžeme si prohlédnout výstavu České středohoří očima malířů a fotografů. Jaké bylo naše překvapení, když jsme si v legendě k mapě přečetli, že zámek je rodištěm vídeňského kardinála Schönborna! Naopak majitel zámku pan Zdeslav z Harasova změnil své vyznání čtyřikrát podle politické situace. Současná stavba je z konce 18. století, a pokud by dostala výraznou finanční injekci, mohly by se zde konat výstavy a koncerty. Posledním zdolaným vrchem byl Hrádek neboli Oltářík nad Třebívlicemi. Jeho tvar z dálky opravdu připomíná oltář. Se zájmem jsme si přečetli zápisy ve vrcholové knize. Zvláště nás zaujal jeden od jakési dospívající dívky, která si stěžuje, že má vskutku „ujeté“ rodiče, když ji nutí chodit pěšky po kopcích, a moc se těší na své osmnáctiny, že už si bude moci o životě rozhodovat sama. My jsme napsali, že jsme rádi za zdravé nohy a ostatní, ať si zůstanou třeba v supermarketech. Po sedmnáctikilometrovém pochodu se totiž vyplaví spousta endorfinů a člověk má dobrou náladu navzdory bolavým nohám. Třebívlická hospoda vaří chutná levná jídla, a tak není divu, že jsme opět nestihli navštívit hrob Ulriky von Lewetzov. Sedmnáctiletá Ulrika – nevlastní dcera majitele třebívlického panství se v roce 1821 setkala s dvaasedmdesátiletým německým básníkem J. W. Goethem. Vznikl mezi nimi hluboký citový vztah. Slavný německý básník požádal mladičkou Ulriku o ruku, ta ho však odmítla. Ulrika se již nikdy neprovdala. Vztah obou lidí se stal symbolem romantické, čisté a nenaplněné lásky. Od roku 1824 žila Ulrika trvale v Třebívlicích. Věnovala se přírodě, měla zájem o kulturu, umění a pečlivě se starala o své poddané. Zemřela ve věku 95 let. Příště už hrobku určitě navštívíme. Nebo to udělejte vy.
