26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Český sen nachytal všechny

10. 11. 2004

|
Tisk
|

Vydání: 2004/46 Nevěra, 10.11.2004, Autor: Jan Paulas

O nejúspěšnějším českém dokumentu letošního roku Snad všemi českými médii loni proběhla zpráva o dvou mladých filmařích, kteří napálili stovky důvěřivců a vylákali je na pražské Výstaviště v Letňanech, kde se měl otevírat nový supermarket. Reklamní letáky slibovaly: kilo kuřecích řízků za 54,90 Kč, minerálka za 2,60 Kč, barevná přenosná televize za pětistovku atd. Nekupte to! Jenže místo supermarketu na ně čekala jen jeho kulisa, lešení potažené barevnou plachtou, a mladí filmaři, kteří natáčeli reakce oklamaných lidí pro svůj studentský film. Byla to jen studentská recese, bezohledný žert, či dokonce podvod? Mladí filmaři slibovali, že do roka jejich film vše vysvětlí.
Po roce se v českých kinech skutečně objevil dokument mladých režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy s poetickým názvem Český sen (tak se onen neexistující supermarket jmenoval). Zkrvavené tváře obou mladíků na reklamních plakátech zvaly lidi do kina na 'první české reality show' a ve vzduchu bylo cítit pár facek a zatnuté pěsti. Vlastně už jenom to, že se dokumentární film dostane na plátna kin, je událost, která stojí za povšimnutí. Na právě skončeném Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě pak Český sen získal nejen Cenu diváků, ale podělil se ještě s jedním filmem o hlavní trofej - Cenu za nejlepší český dokument roku 2004.
MÍT TEN SPRÁVNÝ VÝRAZ!
O čem tedy Český sen vlastně je? Na začátku filmu stojí oba mladíci na travnaté ploše blízko letňanského Výstaviště, klepou se zimou a seznamují diváky se svým nápadem. Pomocí svého filmu chtějí ukázat, jak funguje reklamní průmysl: že umí prodat i něco, co vůbec neexistuje. A nejlépe to pochopíme na konkrétní zakázce - otevření nového supermarketu. Oba filmaři pak nechají diváky sledovat krok po kroku, jak se to dělá.
Nejdřív s ironickým nadhledem zachytí svou vlastní proměnu. Svůj zevnějšek vloží do rukou profesionálních vizážistů a ti z ošuntělých studentů vymodelují uhlazené manažery, kteří se umějí nejen pěkně oblékat, ale také ovládají asertivní chování, umějí vyloudit ten správný úsměv, správné gesto rukou, ba mají i ten správný výraz v očích... To je první podmínka úspěchu. Takto 'vybaveni' pak oba filmaři přicházejí za vybranou reklamní agenturou, aby na jejich neexistující supermarket vytvořila reklamní kampaň. A když agenturu přesvědčí, že je to zajímavý kšeft hlavně pro ni (až to praskne, bude se o ní pak všude mluvit), může se celá mašinérie rozběhnout. A je to vskutku strhující podívaná, která nám názorně odhaluje, jak reklama skrytě 'pracuje', jak s námi manipuluje, jak si umí opatřit informace o našich přáních, potřebách, vkusu, slabostech, přirozených reakcích a jak nám tyto informace dokáže zase zpátky prodat v konkrétních výrobcích, jak dokonce sama vytváří naše potřeby (do té doby jsme ani nevěděli, že musíme mít tento sýr, jogurt, tyčinku, prací prášek...) a přitom nám ještě dovedně vytváří iluzi, že naše rozhodnutí bylo svobodné.
CO O SOBĚ PROZRADÍME
Jeden příklad za všechny: reklamní agentura vybere na základě konkurzu typické návštěvníky supermarketu - nejdříve si s nimi popovídá, aby se dozvěděla, proč zde nakupují, co při tomto nakupování cítí, jaký název by dali 'supermarketu svého srdce' atd., a pak je 'za odměnu' nechá, aby si pořídili svůj běžný velký nákup, pochopitelně zadarmo. Šťastní konzumenti tak na sebe postupně prozrazují řadu důležitých informací, které reklamní agentura sbírá, vyhodnocuje a podle nich dál vylaďuje svou reklamní strategii. Tyto 'zprávy o nás' se pak dostávají na letáky, které putují do našich schránek (jsou tam přesně ty okurky, sýry, jogurty, vína, salámy apod., které tak rádi kupujeme a hleďme, tady je mají levnější!), útočí na nás i z novin, časopisů, plakátů, televizní reklamy i rádia - film ukazuje i to, jak vzniká chytlavá reklamní píseň. V neposlední řadě dává nahlédnout i do myšlení samotných výrobců reklamy.
Je pravda, že teoreticky jsou mechanismy reklamy už dávno odhaleny a tvůrci filmu zde neobjevují nic nového, ale jde o to, kdo z obyčejných lidí to ví? Zeptejte se svého souseda, svých známých či první babičky nakupující v supermarketu, zda to ví. Zjistíte, že většina lidí nikdy nečetla žádnou příručku či stať o reklamě, zato se denně dívá na televizi a veškeré informace čerpá skrze média, která právě z reklamy žijí a tudíž nemají zájem lidem v této věci otevírat oči. A právě v této osvětovosti, v názorném, poutavém, řemeslně zdařilém a vtipném odhalení fungování reklamy pro širokou veřejnost vidím neoddiskutovatelný přínos dokumentu Český sen.
ČELEM K DAVU
Už od začátku má ovšem Český sen i své kritiky. Za nejvážnější námitku pokládám to, že sami tvůrci využili pro svůj film právě metody reklamy a sáhli k podobným praktikám. Vždyť pomocí reklamního triku přiměli lidi, aby se rozjeli do Letňan, a nevědomky tak 'sehráli' závěrečnou scénu jejich filmu, kdy se v nákupní horečce komicky ženou přes louku směrem k falešnému supermarketu. Bez této finální scény, bez tohoto ukojení divácké škodolibosti by film ztratil svou pointu, ale vlastně trochu i smysl, protože by se nevědělo, zda reklama zabrala, či selhala. Tuto dvojsečnost závěrečné davové scény by mohla ospravedlnit leda odvaha filmařů podívat se oklamanému davu do očí a čelit jejich zlobě vysvětlováním smyslu celé akce a diskusí o vlivu reklamy na naše životy.
Z plakátů a z reklamních upoutávek na film máme dojem, že toto riziko podstoupili: upoutávky zachycují mladé filmaře, jak zběsile utíkají před davem rozčilených lidí, a pak se na nás z plakátů dívají jejich zmlácené tváře. Ale to je pouze další reklamní trik. Žádná mela se ve skutečnosti nekonala, dokonce se dá říci, že dav to zvládnul lépe než režiséři. Když se lidé rozběhli přes louku k falešné stavbě, kamera krátce zachytila oba režiséry, jak... tajně prchají! Nikdo je nehonil, dostali zkrátka jenom strach, co z toho bude. To je lidské a celkem pochopitelné. Až po čase, kdy už opadnou první vášně, kdy už je relativně bezpečno, se vmísí do davu a pokoušejí se něco vysvětlovat, ale je vidět, jak jim strach svazuje jazyk a místo jasných argumentů (které přitom na besedách po filmu bravurně zvládají) se jen zmateně brání. Tato snaha o dodatečnou odvahu (která je už trochu zředěná) by byla vcelku ještě sympatická, kdyby svou slabost uměli přiznat. Jejich plakáty, upoutávky na film i sebevědomé vystupování na besedách je však usvědčují z opaku - v duchu reklamy na nich působí odvážněji, tedy lépe než ve skutečnosti. Takže vlastně stejně jako všechny ty párky, džusy, jogurty, minerálky apod. Jakoby svět reklamy zasáhl i do jejich duše a zanechal v ní svůj otisk, který pracuje tiše, ale o to záludněji. A to je škoda, protože jinak je jejich film na české poměry skutečně výjimečným pokusem, přímo manažérským kouskem, kterému k úspěšnému dotažení chybělo v závěru vedle větší odvahy i trochu té pokory. Bez ní ovšem velká díla většinou nevznikají.
Hodnocení: ****
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou