Centrum současného umění DOX
Vydání: 2009/3 Hlad ve třetím světě, 13.1.2009, Autor: Václav Sokol
Příloha: Perspektivy
„Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem.“V meandru, kterým Vltava obtéká poloostrov pražských Holešovic, se hlavní město stále proměňuje. Z bývalých jatek je velká tržnice, na kolejiště nádraží Praha–Bubny si brousí zuby developeři s projekty administrativních budov. Proměna továrního komplexu v Osadní ulici přinesla realizaci první části objektu DOX, centra současného umění. Název připomíná blízkost holešovických loděnic a doků, jakož i řecká slova doxa, označující názor, mínění či přesvědčení, a paradoxon – nepravděpodobnost, protismyslnost. Umění jsme často spojovali s pojmem muzea či galerie. Tyto instituce objevil ovšem až romantismus, předtím byly neznámé. Zdá se, že současnost vrací umění k dávným dobám, kdy umělec spolupracoval s šamanem nebo knězem při hledání vztahu k tomu, co nás přesahuje. Výrazné změny, které vidíme všude kolem sebe, se projevují i v tom, čemu říkáme umění. Návrat k závažným tématům neznamená návrat k náboženskosti, bez níž si staré umění nedovedeme představit. Je to i politika a společenské poměry, které určují náš život. Vztah k Universu se jim nemůže vyhnout.
Zahajovací výstavu Vítejte v kapitalismu tvoří čtyři instalace. Cykly velkých obrazů José Maria Cana nás drsně uvádějí do současného světa, jehož kořistnické tendence jsou v popředí mediálního zájmu. Zvětšené portréty proslulých finančníků, obrazy z novinových zpráv, inzerování prostituce v tisku, vláda peněz, novin a televize je tu představena bez příkras a idealizace. Prostory DOXu nezapřou svůj původ v továrních halách, rozměry místností vybízejí k monumentalitě. Obrovská zakřivená stěna z knih Mateje Kréna je novým vtělením nápadu použitého před několika lety ve foyeru pražské Městské knihovny. Desetitisíce naplocho položených knih, použitých jako stavební materiál, drtí diváka svou mnohostí: „Marnost, všechno je marnost“, vybaví se mu citát z knihy Kazatel. Vstoupí malým otvorem do stěny, pohlédne dolů a nahoru, a pojme ho závrať: všude samé knihy. Podobně působí i proslulá sbírka Jiřího Hůly z Kostelce nad Černými lesy. Mezi stovkami krabic sedí sběratel a na počítači zpracovává dokumentaci svého bohatství: krabice jsou plné katalogů, monografií, plakátů i pozvánek na výstavy českých umělců z posledních zhruba třiceti let. Vše je abecedně uspořádáno. Hůla do sbírky nevnáší hierarchii, sbírka působí jako obrovské mraveniště české výtvarné kultury. Nápis na zdi: „Jsem českej srab, kterej čuměl, když nakládali Židy, hajloval náckům, mával komoušům a pak chtěl jistotu desetinásobku“, uvozuje výstavu skupiny Pode-Bal, která se podobně jako skupina Rafani vymezuje společenskou kritikou. Při popisu neprovedené akce Nabílení české vlajky pomníku vítězství na Klárově nelze nevzpomenout na Davida Černého a jeho natírání smíchovského tanku na růžovo.
V krátkém článku nelze popsat všechno, co poutá pozornost v budově DOX. Světelné znaky zpráv, padající po stěně odkudsi shora, reflexe toho, jak se liší skutečnost od jejího obrazu v médiích. Jedinečné je Centrum moderního designu, obsahující exponáty od Víznera po Šípka. Minimalistická architektura Ivana Kroupy všem expozicím dává čistý a přehledný rámec, tušení bývalé továrny se nevtírá a nepřekáží. Průmyslová architektura sleduje účelnost a neestetizuje; po Wanieck-Gallery v Brně, lidově zvané Vaňkovka, dostala i Praha svou uměleckou továrnu. Ta zve k tomu, aby lidé přicházeli, dívali se a přemýšleli.
Centrum současného umění DOX se nachází na rohu ulic Osadní a Poupětová v pražských Holešovicích. Výstava Vítejte v kapitalismu je otevřena do 8. 2. 2009.
Sdílet článek na:
Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články
