Diskuse

Pokus o kolektivní výchovu je úctyhodný, ale asi marný

3.9.2013 22:57 vložil Michal

Rodinu kompenzovat příroda nedopustí. Lze zkoumat různé etologie, abychom genetickou příbuznost dětí k vychovatelům i vzájemně (věrnost partnerů) shledali zásadní. Pro komunikaci, kontakty, vztahy. Malý člověk je dost biologie, vědomí slabé, instinkty silné. Tak adopce jsou potřebnou záchranou, ale úspěch čekat dost odvážné, leda mimořádným nasazením.

Předčasná skupina mimo rodinu či širší rodinu je stres, když to uděláte holoubatům, uhynou, vyčerpají se, řeší věci, na které nemají kapacitu. U dětí jen trvale zvýšená hladina stresových hormonů a žel, víkend to láme a je jen dalším stresem. Kdo školkovaným dětem věnuje pozornost nejen skrze televizi, všimne si jejich poruch časového vnímání. To u zdravých dospělých až ve věznicích.

Je tedy jistě nezbytný celistvý přístup, jen domácí kultury rodin jsou protikladné, spíše tedy přiznat školku, jako krizové řešení. Ne jako rozvinutí osobnosti natož sociálních kompetencí. Na internetu se junioři projevují otevřeně, lze si o výsledcích péče školek učinit osobní zkušenost. Navíc profesionalizace pedagoga podstatně mění jeho schopnost hlubších vztahů, potřebuje se chránit, šetřit silami, nahražovat to technikami, přesný opak, co matka pokrevní. Jež se vydává absolutně. Opět zkušenost s dětmi pedagogů a specialistů je dostatečně odrazující.


Reagovat v této diskusi může jen registrovaný uživatel. V případě zájmu se registrujte ZDE. Pokud jste již registrován/a, můžete se přihlásit ZDE.



Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay