Byl člověk stvořen, nebo se vyvinul?

Vydání: 2005/47 Radosti a strasti jedináčků, 15.11.2005, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Příloha: Perspektivy

V Praze se sešli odpůrci Darwinovy vývojové teorie. Co však je jádrem sporu? Ponecháme-li stranou to, co spadá do kompetence biologů a paleoantroplogů, zjišťujeme následující: Není sporu, že dnes máme k dispozici pestrý výběr kosterních pozůstatků různých druhů lidských předků; není také sporu, že chronologicky pozdější nálezy vykazují stále větší podobnost s dnešním člověkem, tedy s námi samotnými. Jak řekl Jan Pavel II., evoluci dnes již nemůžeme považovat za pouhou hypotézu. Tvrdá fakta vypovídají celkem jasně o určitém vývoji. Jestliže prvním postulátem víry a teologie je hledání pravdy, pak není přípustné, abychom evidentní skutečnosti popírali nebo nebrali vážně.

Spor tedy není veden o zmíněná fakta, nýbrž o jejich výklad. Je zřejmé, že tento výklad může být v zásadě dvojí. První je čistě imanentistický a vychází z předpokladu, že člověk se jaksi samovolně a do jisté míry náhodně vyvinul z nižších biologických druhů. Druhý lze charakterizovat jako transcendentalistický a kreacionistický, vývoj není nahodilou záležitostí, nýbrž způsobem, jak Bůh přivádí své stvoření ke stále vyšší komplexnosti a dokonalosti. Bůh tedy člověka stvořil prostřednictvím vývoje.

Je zcela evidentní, že oba výklady leží za hranicemi kompetencí, které má k dispozici biologie či paleoantropologie. Spadají do oblasti filozofie potažmo teologie. Trochu mě zarazilo, když jsem slyšel jednoho našeho přídovědce, který z hlediska přírodních nauk jako mimovědeckou označil pouze kreacionistickou či transcendentalistickou verzi výkladu, jako kdyby to o té imanentistické interpretaci neplatilo. Jenomže i ona je na poli biologie a paleoantropologie neverifikovatelná a nefalzifikovatelná. Oč tedy jde? Přejeme si pouze to, aby bylo jasně přiznáno, že imanentistická interpretace nesmí být označována za vědeckou a ona kreacionistická jedním dechem za nevědeckou. Pokud by si někdo takto počínal, musíme jeho počínání hodnotit jako hermeneuticky nekorektní, tudíž nevědecké a primitivně ideologické. Hledající člověk musí mít právo, aby se dozvěděl o obou možných interpretacích a aby se mohl svobodně rozhodnout.

Co stojí za volbou jednoho, nebo druhého výkladu? Odpověď je nabíledni. Imanentisté jsou vyznavači onoho náboženství, které zaměnilo úctu k Bohu, jenž se stal člověkem, za uctívání člověka, jenž ze sebe dělá boha. Imanentistům všeho druhu si dovolím připomenout tragickou historickou zkušenost minulého století, v němž se jasně projevilo, že ztráta transcendentní dimenze vede k odstranění poslední a nejvyšší garance lidské svobody a sebeúcty. Fašismus a komunismus o tom vydávají hrůzostrašné svědectví. Ve výkladu tvrdých údajů z oblasti paleoantropologie tedy nejde jen a jen o teorii a školské osnovy, nýbrž o něco mnohem většího, totiž o naši svobodu a sebeúctu, o úctu k tajemství, které v sobě každý člověk skrývá a které je zdrojem umění, tázání se, hledání, sebeúcty, náboženství. Jsem-li pouhou souhrou náhod, pak můj život nemá žádný smysl, a proto si s ním mohu dělat, co se mi zlíbí. Každý ať se sám zamyslí nad tím, kam vede imanentismus a jaké plody může přinášet kreacionismus.

Aplikace starého známého pravidla o stromu a jeho ovoci každému soudnému člověku poslouží, aby si uměl - z hlediska filozofie vědy a zdravé hermeneutiky - vybrat mezi dvěma rovnoprávnými interpretacemi tvrdých údajů paleoantropologie. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 23 2. – 8. června 2020

Církev opět křtí dospělé a biřmuje

Měli být pokřtěni na Velikonoce, kvůli pandemii muselo však kolem 1 200 čekatelů na křest počkat až do uplynulého víkendu, na slavnost Seslání Ducha Svatého. Odklad…

celý článek


Stavbu tisíciletí v Berlíně ozdobil kříž

Rozměrný pozlacený kříž korunoval minulý týden kopuli Humboldtova fóra v Berlíně. Symbolicky se tak završila obnova někdejšího královského sídla i několikaletá debata…

celý článek


Moc, která nedrtí silou

Ústředním tématem Ježíšova kázání byla zvěst o blížícím se Božím království. Svým posluchačům se tak snažil přiblížit, co tato skutečnost doopravdy znamená.…

celý článek


Co jste chtěli vědět o umění

Umění nerozumíte, výstavy vás nebaví a věci, které se dnes vydávají za umělecké, vám přijdou jako snůška šíleností. Nejste sami. A proto vznikla svěží publikace…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay