Bůh chce svobodného a láskyplného člověka

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008

Pomineme-li zlo nezaviněné člověkem (přírodní katastrofy...), je všechno ostatní zlo možné jen pro hříšnost lidí. Kdyby Bůh člověka neobdařil svobodou, bylo by méně zla. Proč je tedy svoboda člověka součástí Božího záměru? Někdo říká, že ve světě, v němž je člověk svobodný, vzniká také více dobra. Bůh je však nejvyšší dobro. K čemu potřebuje další dobra vytvářená člověkem?

Tazatel přemýšlí tak, že kdyby nebyla možnost svobodné volby člověka, a lidé bohužel ve svobodě jednají špatně, tak by bylo méně zla ve světě – svět by byl lepší. Taková hypotéza nemůže obstát z mnoha důvodů. Touto otázkou se jistě zabýval i biblický autor, který v knize Geneze píše pod vlivem Ducha Svatého, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu.
Bůh sám je absolutní a nejdokonalejší svobodou. A když člověka stvořil, chtěl z něj mít partnera, dal mu svobodu, protože ta je podmínkou lásky. Láska bez svobodného rozhodnutí není možná. Snad můžeme napsat, že vedlejším produktem svobody může být nevhodně použitá svoboda, je to zneužitá svoboda, která je postavena proti svobodě ostatních. Vzniká tak střet, neporozumění, války a utrpení všeho druhu. Cenou svobody je utrpení, které si způsobujeme. Kdyby člověk neměl svobodu, pak by to již nebyl člověk. Filozofové i tak učí, že svobody nemáme mnoho – jsme tvorové podléhající biologickým danostem, v mnoha aspektech jsme podrobeni přírodním zákonům, dané kultuře, výchově aj. Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda by Bůh mohl stvořit automaty na dobré jednání. Teoreticky můžeme přitakat. Ale Bůh je absolutně dokonalá bytost, člověka bez lásky a svobody by asi nestvořil, protože by ho to bylo nedůstojné.
Další otázky směřující k Bohu, proč nestvořil člověka podle obrazu našeho, tedy bez svobody a lásky, na to autor tohoto textu nedokáže odpovědět, protože na to odpověď není. Věříme, že Bůh je to největší dobro a když stvořil člověka, pak i s tím záměrem, aby ho mohl milovat a byl člověkem milován. Právě to vyvěrá z biblických textů. Vždyť i Janovo evangelium říká, že Bůh tak milovat svět (tedy i lidi), že poslal svého Syna. A jeho Syn by byl bez svobody a lásky? To nelze vůbec připustit. Takže jedinou důkladnou odpověď nabízí trinitární teologie – vztahy, které existují v nitru trojjediného Boha, který chce mít svobodného a láskyplného člověka. Další dotaz spočívá v tom, zda Bůh potřebuje další dobra vytvářená člověkem. Nepotřebuje, ale zvolil tuto cestu. Prostě chce ji. Každé dobro je ale od Boha, i kdyby se zdálo, že je to jen lidské dílo. Vždy je původcem Bůh.
P. JOSEF DOLISTA, vyučující dogmatiky na teologické fakultě v Poznani, v Polsku


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 15 7. – 13. dubna 2021

Opět jiné Velikonoce

Navzdory všem pandemickým opatřením a omezením se na bohoslužby o Velikonocích dostala spousta lidí. A přitom legálně. Farnosti totiž nejen přidávaly mše svaté, ale…

celý článek


Papež vyprošoval mír a uzdravení

Papež František letos požehnal Městu a světu (Urbi et Orbi) z baziliky sv. Petra za přítomnosti 150 věřících. Ve svém poselství připomněl naději, kterou přináší…

celý článek


Položil svůj život za eucharistii

Šest mnichů z italského opatství Casamari ponese od 17. dubna titul „blahoslavení Simeon Cardon a pět druhů mučedníků“. Jejich blahořečení je významným okamžikem…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay