26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Budu se učit od dobrého učitele

16. 2. 2016

|
Tisk
|

Mons. TOMÁŠ HOLUB věnoval KT rozhovor jen pár minut poté, co v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje nuncius Giuseppe Leanza přednesl vůli Svatého otce: tento rodák z Podkrkonoší se po Františku Radkovském stane novým plzeňským biskupem.

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016, Autor: Jiří Macháně


Byl jsem úplně dojatý. Víte, já strašně rychle brečím. Takže přiznávám: brečel jsem.
Je to prosba Svatého otce. A když už jsem jednou řekl, že chci sloužit církvi, myslím si, že bych měl tuto prosbu a nabídku, takto vyjádřenou vůli papeže, přijmout. Tak jsem na to pohlížel. Odmítnout bych mohl jen v případě, že bych měl skutečně vážný důvod. A ten jsem nenašel.
Samozřejmě v první řadě s Hospodinem. A pak se svými nejbližšími – ať už jsou to lidé ve vyšehradské kapitule či moji přátelé. Někteří tady byli dnes se mnou. Mluvíme spolu jen chvíli po oficiálním vyhlášení, ale už to ví i moje maminka a celá rodina. Také v mé rodné červenokostelecké farnosti to už určitě jde od úst k ústům.
To je obrovská Boží režie. Nelze ji v tom nevidět. Můj tatínek chtěl být knězem a smysl pro kněžství ho provázel celým životem. Moje rozhodnutí k duchovnímu stavu také nesmírně podporoval, ačkoliv o tom se mnou vlastně nikdy nemluvil až do okamžiku mého kněžského svěcení. Po celou tu dobu, co už je v nebi, ho pokládám za jednoho ze svých nejbližších přímluvců u Boha a vědomě se na něj obracím i v situacích, kdy přede mnou stojí něco těžkého, kdy se mám rozhodovat. Věřím, že právě teď má spolu se mnou z mé biskupské služby radost.
Jezuita P. Jakubec. Stál pevně na zemi a zároveň s jemnou něhou ve vztahu k Hospodinu. S Boží pomocí bych tuto inspiraci rád vnesl do své biskupské služby.
Věřím, že budu schopen hledat cestu. A budu umět být v biskupské službě tím, kdo jde s nimi. Přesně, jak to říká papež František: někdy vpředu, někdy spolu s nimi uprostřed a někdy až vzadu za nimi, aby mi říkali, kudy vede správná cesta.
Především jim moc děkuju, že se modlili. A připojuji se k Františku Radkovskému a prosím, aby v tom pokračovali – bude mi toho třeba. Chci být v první řadě součástí Božího lidu uprostřed nich. Budeme spolu muset hledat cesty, protože ty nejsou vytyčené nebo dané předem, ale Hospodin nám je odkrývá krůček po krůčku a vždycky nově. Na tato překvapení, kudy nás Hospodin společně povede, se skutečně těším.
Snažil jsem se vedle služeb v církvi značně spojených se strukturou, hierarchií a administrativou, zvláště v poslední době, mít oblasti, v nichž jsem sloužil jako kněz. Žárlivě jsem si je střežil. Byla to práce s mládeží třeba na Jumpu, doprovázel jsem lidi jako zpovědník, dával jsem rekolekce. Během víkendů, které jsem měl jako sekretář i generální vikář volné, jsem vedl různé duchovní obnovy. Zkrátka snažil jsem se mít prostor, kde bych pastoračně působil. Je to naprosto základní věc, kvůli níž jsem se stal knězem.
Není žádným tajemstvím, že jsem inspirován charismatickou obnovou. Na druhé straně mi práce ve službě generálního vikáře i sekretáře ukázala, že není cestou mít jednu specifickou spiritualitu. Ta může tvořit zázemí, ale můj úkol pastýře je podpořit společné hledání a vzájemné doplňování všemožných darů různých spiritualit.
Vrůstat je naprosto skvělé slovo. Všechno ostatní by bylo nabubřelé! To je přesně to, co chci: s pomocí Boží a lidí vrůstat do biskupské služby.
Heslo nosím v srdci i v hlavě, ale ještě není ten správný čas ho sdělit. O znaku jsem, přiznám se, zatím vůbec nepřemýšlel.
Jsem Tomáš Holub. Tečka. Vždycky je to setkání člověka s člověkem a na lidské rovině se jménem začíná. Já se docela rád představuji prostě, svým jménem. Samozřejmě je za mnou historie, co jsem prožil, i nová služba, ale to budou lidé vědět, takže jim to nebudu opakovat.
Takhle to nejde říct. Nemohl bych být v té které funkci, kdybych neprošel tou, v níž jsem byl předtím. V tom vidím úžasnou Boží režii. Bez kaplanování v armádě bych nemohl být dobrým generálním sekretářem biskupů a tuším, že bez této funkce bych měl start v biskupské službě těžší.
Spolu s biskupy budeme muset vyřešit kontinuitu této práce. Budeme hledat řešení – teď nedokážu říci, jak bude vypadat. Do mého života nyní přichází obrovská změna a já jsem na to ještě docela mladý holub. Budu hledat, jak dělat postupné krůčky, abych konal, co mám. Funkce sekretáře byla více úřední, tady v Plzni budu pastýřem, abych se staral o lidi a měl je rád. Budu se učit od svého dobrého učitele, biskupa Františka. Mám štěstí, že tu je se mnou. On je ten, s nímž budu rád kráčet dál. Pociťuji i trochu bázeň, neboť je spousta věcí, ne které ještě nedohlédnu.
Mnoho věcí jsem poznal už při své současné práci, ale něco úplně jiného je plzeňská diecéze zvenku a zevnitř. Chci ji celou projet, navštívit všechny kněze, vidět, v jaké situaci tu lidé žijí, a budu se ji učit znát krůček po krůčku.
Neudělat žádný velký zlom. Tato diecéze má za sebou službu skvělého pastýře a pro mě je velmi důležité, abych na ni navazoval. Budu mít třeba jiné akcenty a budu ji dál rozvíjet, ale chci navázat na biskupa Františka a jít v jeho šlépějích. Potlesk v katedrále, který jsme před chvílí zažili, naprosto potvrdil, že je to dílo požehnané. V mé osobě teď nemá přijít někdo nový, kdo to bude dělat naprosto jinak.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou