Brno s radostí přijalo nového biskupa
Vydání: 2016/29 V objetí charismatického společenství, 12.7.2016, Autor: Václav Štaud
Příloha: Diecézní zpravodajství - Brněnská diecéze
V den slavnosti svatých Petra a Pavla, patronů brněnské diecéze a katedrály, prožilo Brno svěcení pomocného biskupa Pavla Konzbula.
Po každém kněžském svěcení v Brně dají spolubratři novému kolegovi hobla. Tento zvyk naplnili i při svěcení biskupa Pavla Konzbula. Snímek Vít Kobza
V ulicích i v tramvajích, směřujících do centra města, se lidé, přicházející na Petrov po stovkách, zdravili a netajili se spokojeností s novým pastýřem. Dobrá nálada naplnila po skončení obřadů i celé petrovské prostranství. Tisícihlavé společenství vydrželo oslavovat ještě několik hodin. „Pavel Konzbul byl přátelský a pastoračně velmi schopný kněz, jistě tedy nebude jiný jako biskup. Proto se těším, až jej uvítáme v mých vinorodých farnostech. Už dlouho se za něho modlíme a chceme v tom pokračovat,“ říká P. Andrzej Wąsowicz, farář v Kobylí, Bořeticích a Vrbici.
„Letos uplynulo právě dvacet let, kdy se Pavel Konzbul stal motorem mého duchovního povolání,“ vypráví stálý jáhen Jiří Maxa z Brna-Lesné. „Oba máme důkladné technické vzdělání. Na Pavlovi, už studentovi teologie, bylo znát, že je zkušenější a vyzrálejší. Proto jsem se mu svěřil s touhou po jáhenství. Nikdy nepřestanu být vděčný za všechny jeho cenné rady, jak duchovně růst a současně prakticky žít s rodinou. Nezištně mě doprovázel po řadu let včetně půjčování precizně připravených studijních materiálů. Dnes prosím Boha, aby mu dal do nové služby hodně zdraví a sil.“
„Během obřadu v katedrále mi v mysli vyvstávaly vzpomínky na Pavla Konzbula, kolegu-učitele náboženství na Biskupském gymnáziu v Brně,“ přidává se sestra Veronika Řeháková SDJ. „Odzbrojoval stoickým klidem a inspiroval až dětskou hravostí a humorem, s nímž komentoval různé situace. Nestyděl se za svoji zálibu ve vozidlech a vozítkách. Po školních chodbách se projížděl na koloběžce a silniční vzdálenosti zdolával v automobilech, jejichž originální značky by laik jen stěží docenil.“ Dále sestra zmiňuje i jeho vášeň pro eschatologii, tedy pro všechno, co se týká smrti a posledních věcí člověka. „Ta se někdy odrážela i v jeho černě zbarveném humoru, aniž by ovšem jako cíl vynechal sám sebe. Těším se na Pavlovo působení v biskupské službě,“ uzavírá.
Sdílet článek na:
