Bratrství je lék na krizi a rozdělení
Vydání: 2021/7 Bratrství je lék na krizi a rozdělení, 9.2.2021, Autor: Tereza Zavadilová
Bratrství a naděje jsou léky na pandemii a mnohá zla, která nás zasáhla. Svět je potřebuje stejně jako vakcíny,“ promluvil papež k diplomatům u Svatého stolce. Setkal se s nimi toto pondělí, byl přítomen i český velvyslanec Václav Kolaja.
Svatý otec se sešel s diplomaty, český velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja je na fotografii pátý zleva. Snímek ČTK
V obsáhlé promluvě se papež věnoval ekonomickým a sociálním důsledkům pandemie a zdůraznil potřebu rychle jednat při řešení ekologické krize nebo ozbrojených konfliktů. „Na světě je příliš mnoho zbraní,“ vyzval opětovně k jadernému odzbrojení. Zároveň papež neztrácí naději, že by se letošní rok mohl stát rokem míru, a to zejména pro Sýrii, Jemen a Svatou zemi. Jako zvláště ohrožené země naopak zmínil Libanon, Libyi, Severní Koreu, Náhorní Karabach či státy Střední Ameriky.
„Rok, který právě skončil, po sobě zanechal strach a zoufalství spolu s mnoha zármutky. Uvrhl lidi do spirály izolace a vzájemného podezírání,“ uvedl papež. Varoval i před krizí vzdělávání vinou distanční výuky, před terorismem či porušováním práva na náboženskou svobodu. A v neposlední řadě kritizoval kriminalitu na internetu, zvláště dětskou pornografii.
Svatý otec dále zmínil klimatické výzvy. Konkrétně řekl, že se obává mizení celých obcí pod zvedající se hladinou moří, a vzpomněl na nedávné záplavy ve Vietnamu a na Filipínách, ale i na požáry v Austrálii či Kalifornii. Připomněl, že v Mali, Nigeru či Jižním Súdánu trpí miliony lidí hladem, zatímco obyvatelé Mosambiku a dalších afrických států jsou nuceni ze svých zemí prchat. Proto vyzval k podpoře humanitárních koridorů a upozornil na útrapy vnitřních vysídlenců.
Svatý otec odrazoval od toho, aby svět po pandemii navazoval na staré sobecké strategie, a představil alternativu: prosazování práva na zdravotní péči, poskytování vakcín všem lidem, pomoc chudým a odmítání „logiky zisku“.
„Potřebujeme novou koperníkovskou revoluci (měnící celou perspektivu – pozn. red.), která staví ekonomiku na službě člověku, ne naopak, nechává žít a nezabíjí, zahrnuje a nevyčleňuje, stará se o stvoření a nedrancuje je,“ vybídl papež. Podle něj by se státy měly dívat na pandemii jako na „příležitost k reformě mezinárodních organizací určených k podpoře míru a rozvoje“.
Vakcína a naděje
Setkání, které se koná jednou ročně, se zúčastnil český velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja: „Tématem promluvy Svatého otce byla krize současného světa, přičemž právě krizi lidských vztahů označil za nejvážnější ze všech. V závěru projevu vyjádřil přesvědčení, že medicínou, kterou dnešní svět potřebuje, jsou vedle vakcíny naděje a bratrství.“
Papež hovořil též o svých obnovených plánech na apoštolské cesty – ta první by měla v březnu směřovat do Iráku. „A jako každoročně vyjmenoval bilaterální dohody, které Svatý stolec uzavřel v loňském roce, tedy s Demokratickou republikou Kongo, Burkinou Faso, Rakouskem a Čínou,“ sdělil Kolaja.
„Ač jsme museli s kolegy diplomaty dodržovat rozestupy, vzdálenost byla pouze fyzická, protože už samotné setkání ve Vatikánu symbolizuje pravý opak, tedy blízkost, spřízněnost a vzájemnou podporu, kterou by naším prostřednictvím měly nasát naše národy,“ vylíčil velvyslanec. „Tento apel sice není nový, ale je o to naléhavější právě nyní v době šíření viru, který nezná hranice a sužuje už dlouhé měsíce celý svět,“ uzavřel.
Diplomatické vztahy se Svatým stolcem udržuje 183 států, nadto Evropská unie a Suverénní řád Maltézských rytířů.
TEREZA ZAVADILOVÁ
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
