Boje skončily, ale obavy Arménů o budoucnost trvají
Vydání: 2020/47 Připomínky 17. listopadu, 16.11.2020, Autor: Alena Scheinostová
Ke klidu, rozvaze a svornosti vyzval katolikos všech Arménů Karekin II. poté, co Arménie a Ázerbájdžán podepsaly dohodu o ukončení bojů o Náhorní Karabach.
Věřící v Náhorním Karabachu rozsvěcují po porážce arménských sil svíčky v kostele a modlí se za tisíce obětí. Snímek Profimedia
Okamžiky spontánní radosti nad ukončením 44 dní trvajícího ozbrojeného konfliktu vystřídaly na arménské straně vášnivé protivládní protesty. Součástí dohody totiž je, že si obě strany podrží obsazená území a na klid zbraní dohlédnou dva tisíce ruských vojáků. Arménie tak v Karabachu přichází například o „karabašský Jeruzalém“ Šušu s katedrálou Krista Spasitele či o starověký klášter Dadivank s hrobem sv. Dadiho, žáka arménského věrozvěsta – apoštola Judy Tadeáše.
Katolikos Karekin podle arménského zpravodajského portálu news.am Armény vyzval, aby se nepřipojovali k těm, kdo „dávají zbytečný průchod citům, jež námi zmítají“, a zdrželi se násilí a vandalismu. Zároveň vyzdvihl „oběť našich krajanů, kteří se po tři desetiletí bijí za nezávislost Arcachu (arménské pojmenování pro mezinárodně neuznanou nezávislou republiku Náhorní Karabach – pozn. red.) a kteří obětovali své životy a dosáhli mučednictví v posledních 44 dnech“. Od 27. září, kdy boje na neklidném území znovu vypukly, padlo na 2 300 arménských vojáků a počty civilních obětí jdou podle odhadů do tisíců.
V italském deníku La Repubblica Karekin II. odsoudil „slepé bombardování“ civilistů i arménských kostelů. „Co je to jiného než genocida?!“ zdůraznil katolikos a připomněl tragédii z let 1915 až 1918, kdy statisíce Arménů vyhnali z domovů a zmasakrovali osmanští Turci.
Jak informovala agentura Cath.ch, arménští obyvatelé – většinou křesťané – nyní prchají ze zabraných území a někteří za sebou zapalují svůj majetek. Podle agentury CNA panují obavy z příchodu džihádistů, kteří dříve bojovali na Blízkém východě.
Nepřátelství cílí i na křesťanské památky
Jistou budoucnost nemají ani křesťanské památky v těchto zónách. Například na území dnes ázerbájdžánské Nachičevanské autonomní republiky od 90. let srovnali Azeři se zemí 89 kostelů a 22 700 hrobů, včetně pěti a půl tisíce starobylých kamenných křížů chačkarů. Strhli i klášterní komplex sv. Tomáše v Agulisu a na jeho místě vztyčili mešitu. V uplynulých týdnech pak azerské síly ostřelovaly mj. katedrálu v Šuše – jeden z největších arménských chrámů na světě.
Jak dopadne katedrála v Šuše a klášter Dadivank?
Klášter Dadivank na jednom z nově zabraných území 13. listopadu naposledy přijal poutníky, řada z nich ještě jednou před překreslením hranic přicestovala z arménské metropole Jerevanu. K lídrům Evropské unie a UNESCO putují petice, aby se mezinárodní společenství zasadilo o záchranu těchto cenných křesťanských památek.
(sch)
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
