Vydání: 2004/43 Křesťané z různých pohledů, 15.10.2004, Autor: Kateřina Beščecová

„Americká společnost jako by se v posledních měsících rozdělila na dvě stejně velké, ale o to nesmiřitelnější poloviny. V boji o prezidentské křeslo najednou hraje náboženství hlavní roli,“ napsal v komentáři v německém listu Kirchenzeitung Johannes Michael Schnarrer.

Podle nedávné studie Pew Research Centers je pro 72 % Američanů silné náboženské přesvědčení základním předpokladem pro zastávání úřadu prezidenta Spojených států. Republikány považuje za silněji nábožensky orientované 52 % z jeden a půl tisíce dotázaných, zatímco demokraty jen 40 %. Právě zástupci těchto dvou stran proti sobě stanou 2. listopadu, v den amerických prezidentských voleb. Stávající prezident George W. Bush je metodista, kdežto jeho protivník, John F. Kerry, se hlásí ke katolické církvi. Ani prezident Bush, ani dlouholetý senátor z Massachusetts Kerry se nijak netají svým náboženským postojem. Mediální poradce Arnolda Schwarzeneggera Gerald Neugschwandtner v této souvislosti podotkl, že pro voliče je rozhodující názor daného kandidáta na potraty.

NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU?
„Republikán Bush, který je sice - až na výjimky - zapřisáhlý nepřítel potratů, od zahájení války v Iráku podstatně ztratil důvěru voličů. Na druhé straně demokrat Kerry, který je známý tím, že navštěvuje pravidelně nedělní bohoslužby, trvá na beztrestných potratech. Kvůli tomu už mu také někteří biskupové chtěli odmítnout podat Eucharistii. V takovém případě by ovšem pro 60 milionů katolíků nepřicházelo v úvahu, aby mu dali svůj hlas. A to i přes to, že řada z nich si o potratech myslí totéž (34 %, tedy 21 milionů lidí, trvá na legálních potratech). Američtí biskupové ale nakonec uznali, že odepření Eucharistie politikovi, který zastává potraty, by nebylo přiměřeným prostředkem k ovlivnění politické scény,“ píše v Kirchenzeitung Johannes Michael Schnarrer.

Jak uvedla agentura Kathnet, biskupové raději zůstanou nestranní. Washingtonský arcibiskup, kardinál Theodore McCarrick, řekl, že je „nemožné vybrat ideálního kandidáta pro prezidentské volby“. Přesto se biskupové pokusili definovat jasné morální předpoklady, které by mohly být voličům vodítkem při výběru vhodného adepta. Podle nich je důležité, nakolik kandidáti vycházejí z morálky, na které stojí křesťanství. Nejnaléhavějším bodem je podle McCarricka respekt před životem, který „by měl být základem všech politických jednání a diskusí“. Na druhém místě pak je smysl pro mír, dále sociální spravedlnost a pomoc chudým.

ZAPŮSOBIT NA EMOCE
„Pokud jde o emoce, těm Američané přikládají velkou váhu. Proto někteří o potratech nebo například zrovnoprávnění homosexuálních svazků přednášejí s takovým patosem. Stanovisko politika k potratům zasahuje emoce, ale zároveň poukazuje k pravověrnosti,“ říká děkan Harvard Divinity School Brian Hehir, který v posledních pěti letech působil jako prezidentský poradce.

Přesto křesťanští demokraté, mezi něž mj. patří Kerry, mají někdy s politikou založenou na křesťanství pramálo společného. Nejnovější průzkum veřejného mínění ukázal, že dvě třetiny praktikujících křesťanů by ve volbách daly přednost republikánům. Pro demokraty se naopak vyslovily dvě třetiny lidí, kteří do kostela chodí jen zřídka. Z těch, kteří se považují za ateisty, by dalo demokratům svůj hlas více než 75 %. V zemi, kde se 90 % lidí označuje za věřící, to pro demokraty není příliš příznivá vizitka.

PROTIKLADNÉ NÁZORY
George W. Bush při své předvolební kampani vsadil na větší podporu tradičního manželství. Některými katolíky bývá tento metodistický kandidát podezírán, že se až příliš opírá o Vatikán. I v jeho červnovém setkání s Janem Pavlem II. tak mnozí spatřovali jen politický tah. Kerry oproti tomu čelí výtkám, že nebere učení své církve vážně. Sociolog Gary Bittner z York College v Pensylvánii řekl, že zvítězí-li ve volbách Kerry a prosadí-li své názory na bioetickou politiku, byl by prvním prezidentem po Johnu F. Kennedym, který by se dostal do konfrontace s Vatikánem.