Bohatství svatého Vavřince

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008

Slyšel jsem od poutníků z Říma, že tam letos kromě Roku sv. Pavla oslavují i nějaké jubileum svatého Vavřince. Můžete přiblížit život tohoto světce, patrona mnoha českých farností?

V letošním roce vzpomínáme 1750 let od mučednické smrti sv. Vavřince. Pocházel z Hispánie (dnešního Španělska) a do Říma přišel v polovině 3. století. Vládl císař orientálního původu Philippus Arabs, který se ke křesťanům choval příznivě. Jeho nástupce Decius dva roky křesťany pronásledoval, ale po jeho smrti opět nastalo uklidnění. Z listu papeže Kornelia známe, že tehdy v Římě působilo 46 kněží, 7 jáhnů a 7 podjáhnů.
Když v roce 253 nastoupil císař Valerián, také se choval ke křesťanům blahosklonně, chtěl pouze, aby uctívali též pohanské modly. Křesťané to samozřejmě odmítali, a tím si vysloužili Valeriánovu nevoli. Byly vydány protikřesťanské zákony a vypuklo další pronásledování.
Na začátku srpna 258 vnikli vojáci do katakomb, zatkli a popravili papeže Sixta II. Mučednická akta píší, jak se s ním jáhen Vavřinec dojemně loučil. Papež ho tehdy vyzval, aby církevní majetek rozdal chudým. Toho se chytil soudce a žádal, aby majetek odevzdal jemu – prý pro císařskou pokladnu. Vavřinec však poslechl papeže. Když chtěl soudce majetek vidět, přivedl Vavřinec chudé, trpící, vdovy a sirotky se slovy: „Zde ti ukazuji poklad církve...“
Rozlícený soudce odsoudil Vavřince ke kruté smrti na rozpáleném rožni. Podle sv. Ambrože byl oheň Boží lásky, který měl mučedník v srdci, mnohem silnější než oheň pálící jeho tělo. Proto se sv. Vavřinec s pokojem a láskou dokázal i v poslední chvíli modlit za obrácení Říma. S jeho jménem se setkáváme i v životopisech jiných světců té doby.
V mučednických aktech sv. Narcise např. čteme, jak sv. Vavřinec uzdravil ze slepoty jistého Krescenciana.
A jak dopadl císař Valerián? Zhruba rok po smrti sv. Vavřince zahájil tažení proti Peršanům. Byl však poražen a v zajetí tak potupen, že se s něčím podobným v historii vládců téměř nesetkáme. Stal se z něho otrok, který sloužil králi jako podnoží, když nasedal na koně. Pojmenování perské údolní nádrže „Band e Kaisar“ (Císařská přehrada) bylo po mnoho staletí připomínkou, že ji postavili zajatí Římané z onoho nešťastného Valeriánova tažení.
Richard Mayer, historik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay