Bohatství svatého Vavřince

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008

Slyšel jsem od poutníků z Říma, že tam letos kromě Roku sv. Pavla oslavují i nějaké jubileum svatého Vavřince. Můžete přiblížit život tohoto světce, patrona mnoha českých farností?

V letošním roce vzpomínáme 1750 let od mučednické smrti sv. Vavřince. Pocházel z Hispánie (dnešního Španělska) a do Říma přišel v polovině 3. století. Vládl císař orientálního původu Philippus Arabs, který se ke křesťanům choval příznivě. Jeho nástupce Decius dva roky křesťany pronásledoval, ale po jeho smrti opět nastalo uklidnění. Z listu papeže Kornelia známe, že tehdy v Římě působilo 46 kněží, 7 jáhnů a 7 podjáhnů.
Když v roce 253 nastoupil císař Valerián, také se choval ke křesťanům blahosklonně, chtěl pouze, aby uctívali též pohanské modly. Křesťané to samozřejmě odmítali, a tím si vysloužili Valeriánovu nevoli. Byly vydány protikřesťanské zákony a vypuklo další pronásledování.
Na začátku srpna 258 vnikli vojáci do katakomb, zatkli a popravili papeže Sixta II. Mučednická akta píší, jak se s ním jáhen Vavřinec dojemně loučil. Papež ho tehdy vyzval, aby církevní majetek rozdal chudým. Toho se chytil soudce a žádal, aby majetek odevzdal jemu – prý pro císařskou pokladnu. Vavřinec však poslechl papeže. Když chtěl soudce majetek vidět, přivedl Vavřinec chudé, trpící, vdovy a sirotky se slovy: „Zde ti ukazuji poklad církve...“
Rozlícený soudce odsoudil Vavřince ke kruté smrti na rozpáleném rožni. Podle sv. Ambrože byl oheň Boží lásky, který měl mučedník v srdci, mnohem silnější než oheň pálící jeho tělo. Proto se sv. Vavřinec s pokojem a láskou dokázal i v poslední chvíli modlit za obrácení Říma. S jeho jménem se setkáváme i v životopisech jiných světců té doby.
V mučednických aktech sv. Narcise např. čteme, jak sv. Vavřinec uzdravil ze slepoty jistého Krescenciana.
A jak dopadl císař Valerián? Zhruba rok po smrti sv. Vavřince zahájil tažení proti Peršanům. Byl však poražen a v zajetí tak potupen, že se s něčím podobným v historii vládců téměř nesetkáme. Stal se z něho otrok, který sloužil králi jako podnoží, když nasedal na koně. Pojmenování perské údolní nádrže „Band e Kaisar“ (Císařská přehrada) bylo po mnoho staletí připomínkou, že ji postavili zajatí Římané z onoho nešťastného Valeriánova tažení.
Richard Mayer, historik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay