Bohatství svatého Vavřince

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008

Slyšel jsem od poutníků z Říma, že tam letos kromě Roku sv. Pavla oslavují i nějaké jubileum svatého Vavřince. Můžete přiblížit život tohoto světce, patrona mnoha českých farností?

V letošním roce vzpomínáme 1750 let od mučednické smrti sv. Vavřince. Pocházel z Hispánie (dnešního Španělska) a do Říma přišel v polovině 3. století. Vládl císař orientálního původu Philippus Arabs, který se ke křesťanům choval příznivě. Jeho nástupce Decius dva roky křesťany pronásledoval, ale po jeho smrti opět nastalo uklidnění. Z listu papeže Kornelia známe, že tehdy v Římě působilo 46 kněží, 7 jáhnů a 7 podjáhnů.
Když v roce 253 nastoupil císař Valerián, také se choval ke křesťanům blahosklonně, chtěl pouze, aby uctívali též pohanské modly. Křesťané to samozřejmě odmítali, a tím si vysloužili Valeriánovu nevoli. Byly vydány protikřesťanské zákony a vypuklo další pronásledování.
Na začátku srpna 258 vnikli vojáci do katakomb, zatkli a popravili papeže Sixta II. Mučednická akta píší, jak se s ním jáhen Vavřinec dojemně loučil. Papež ho tehdy vyzval, aby církevní majetek rozdal chudým. Toho se chytil soudce a žádal, aby majetek odevzdal jemu – prý pro císařskou pokladnu. Vavřinec však poslechl papeže. Když chtěl soudce majetek vidět, přivedl Vavřinec chudé, trpící, vdovy a sirotky se slovy: „Zde ti ukazuji poklad církve...“
Rozlícený soudce odsoudil Vavřince ke kruté smrti na rozpáleném rožni. Podle sv. Ambrože byl oheň Boží lásky, který měl mučedník v srdci, mnohem silnější než oheň pálící jeho tělo. Proto se sv. Vavřinec s pokojem a láskou dokázal i v poslední chvíli modlit za obrácení Říma. S jeho jménem se setkáváme i v životopisech jiných světců té doby.
V mučednických aktech sv. Narcise např. čteme, jak sv. Vavřinec uzdravil ze slepoty jistého Krescenciana.
A jak dopadl císař Valerián? Zhruba rok po smrti sv. Vavřince zahájil tažení proti Peršanům. Byl však poražen a v zajetí tak potupen, že se s něčím podobným v historii vládců téměř nesetkáme. Stal se z něho otrok, který sloužil králi jako podnoží, když nasedal na koně. Pojmenování perské údolní nádrže „Band e Kaisar“ (Císařská přehrada) bylo po mnoho staletí připomínkou, že ji postavili zajatí Římané z onoho nešťastného Valeriánova tažení.
Richard Mayer, historik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 23 6. – 12. června 2023

Rekordní Noc kostelů se Santinim

Poslechnout si varhany, dotknout se baroka i gotiky, ztišit se, přečíst si pasáž z Bible, zahrát si. Ke vstupu do posvátných prostor při letošní již patnácté Noci kostelů…

celý článek


Pro zdraví, k jídlu i pro duši

Zahradnická sezona je v plném proudu a stále častěji se týká také farností nebo klášterů. Navazuje se tak na starobylou tradici, kdy právě kláštery byly průkopníky…

celý článek


Výstava připomene A. C. Stojana

Velehrad ožije 4. a 5. července cyrilometodějskými oslavami, kterých se každoročně účastní na 30 tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle i velehradská pouť připomenou významné…

celý článek


Nečekáme, až nám děti vyrostou

Cestování s dítětem je jiné než o samotě nebo v páru. Ovšem není to o nic menší zábava.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay