Již zmíněná reformace se odtrhla od úplnějšího proudu s důkazem na "texty". Tak i mediální svět zbavuje ověřitelnosti. Jinak minulost, již v prvních stoletích se poutníci pravidelně vraceli na svatá místa a i u pamětníků ověřovali a doplňovali podrobnosti. Syrská (stará) církev sice zanikla, ale zanechala texty s novým a hlubším pohledem. Od počátku jsou texty komentovány, porovnávány, překládány zpět do zdrojových jazyků (řečtina byla obohacující, praktická, kritická), protože mnohé v řečtině mizí, semitské jazyka jsou příliš odlišné. Je tedy i určitý "hypertext" za slovy a příběhy evangelijní, než jen, že někdo sedl a psal.. Literární tvorba je ovšem také všude kolem, ale snadno odpadá, oproti kanonickým.