26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Tajemství

17. 12. 2014

|
Tisk
|

Kouzlo se ztratilo… proletělo hlavou muži, který seděl na lavičce a prázdným pohledem pozoroval okolní ruch. „Ta radost, to těšení, ta zvláštnost vánočního času… Je to pryč, už nic z toho necítím.“ Smutek ho tížil víc než nákupní tašky plné dárků, které držel v ruce.

17.12.2014, Autor: Antonín Randa

Smrákalo se. Muž vstal, aby vykročil k domovu, když tu si všiml krámku, na který prodavač přibíjel ceduli „Právě otevíráme“. Teď? Na Štědrý den odpoledne někdo otevírá obchod? Nedalo mu to a šel blíž. Výloha byla prázdná, a když vešel dovnitř, zjistil, že ani v regálech žádné zboží není. Jen za pultem stál malý usměvavý stařík s kulatými brýlemi. „Pán si přeje?“ otázal se a zamžikal přátelsky očima. „Asi nic…“ odvětil muž a rozhlížel se prázdným prostorem. „Myslím, že už všechno mám,“ dodal a otočil se k odchodu. „Opravdu?“ zavolal stařík a pokračoval: „Víte, nechci být dotěrný, ale jaký dárek jste si letos přál dostat?“ „Já?“ odvětil muž zaskočeně. „Všechno mám, nic nepotřebuji,“ řekl muž a pokusil se o úsměv. „Jistě,“ odtušil stařík a hleděl do mužových očí. „Myslím však, že jeden dárek vám přeci jen chybí,“ pronesl po chvíli a vytáhl odkudsi malou krabičku úhledně zabalenou do vánočního papíru. „Váš dárek, pane,“ pravil obřadně a s lehkou úklonou ho muži podával. „Co to je?“ zeptal se muž a krabičku uchopil. „Tajemství, pane,“ řekl stařík. „Tajemství Vánoc. O to jste přeci přišel, nemýlím se?“ Muž se tvářil překvapeně. „Nic mi nemusíte říkat,“ usmíval se stařík, úslužně otevřel dveře a svého zákazníka vyprovázel v odchodu. „Pokud však dovolíte radu, ten dárek pod stromečkem nemusíte nutně otevírat. Zkuste ho nechat zabalený tak, jak je. Věřte, že má svůj příběh, své tajemství i svého…“ Na okamžik se odmlčel: „…i svého dárce. Tak veselé Vánoce, pane,“ dodal a zavřel za mužem dveře. Ten stál jako opařený. V ruce svíral svůj vánoční dárek, ale když se otočil, aby se prodavače ještě na něco zeptal, na dveřích už visel nápis „Zavřeno“ a čísi ruka právě otáčela vypínačem. Tma v krámku splynula s barvou štědrovečerní oblohy.

Je to už dávno, co se tento příběh odehrál. Dochovala se z něj vzpomínka a pak krabička, která se rok co rok objevuje pod jedním vánočním stromkem. Dodnes zůstala neotevřena a zůstalo jí i neviditelné pouto s mužem, který se pokaždé na Vánoce těší, jako by věřil, že dárky snad opravdu nosí Ježíšek.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou