26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Pěšky do Jeruzaléma – den prvý a druhý

29. 10. 2014

|
Tisk
|

Díky spolupráci KT a CK Křížek mohu právě teď na vlastní kůži zažívat, jaké to je, pokud se člověk vydá pěšky do Jeruzaléma. Samozřejmě ne z ČR, ale naštěstí jen z Emauz. Naše cesta je ale různě klikatá, dnes (ve středu) dokonce do Jeruzaléma skoro dojdeme, ale poté nás ještě autobus odveze do pouště a my půjdeme k Jeruzalému dva dny pouští z opačné strany.

29.10.2014, Autor: Tomáš Kutil

NA VLASTNÍ NOHY

Jaké to je? Člověk má možnost díky skutečné pěší pouti s batohem na zádech prožít Svatou zemi daleko intenzivněji, než když zajímavými místy jen projíždí. Vstáváme každý den ještě před rozbřeskem. Zažíváme tak probouzející se přírodu a pozorujeme přechod z nočního klidu do ruchu dne. Vnímáme kontrast relativně poklidné přírody a spěchu vesnic a městeček. Potkáváme místní obyvatele a zblízka pozorujeme, jak bydlí, jak jejich vesnice a kibucy rostou, mnohem intenzivněji pociťujeme i členitost krajiny. A také horko. Především v poledních hodinách si člověk uvědomí, že cesty Ježíše a jeho učedníků musely být někdy pěkná makačka. Denně sice ujdeme maximálně 2O km (většinou méně), ale ve spojení se zdejším klimatem a kamenitým povrchem to dává zabrat.

Duchovních impulzů je spousta. Každý den slyšíme několik úryvků z Písma, které se téměř vždy vážou k místům, jimiž procházíme. V Emauzích nás provázeli učedníci, kteří se tam setkali s Kristem krátce po jeho vzkříšení, při cestě okolo zavlažovacího vodního systému jsme zase rozjímali o vodě života, kterou je Boží přítomnost. Nad údolím Ajalón jsme zase četli úryvek, jak právě tam Bůh vyslyšel prosby Izraelitů a pomohl jim zvítězit v boji. My jsme pak uvažovali nad tím, že Bůh uzavírá smlouvu i s námi a slyší naše prosby. Pod poustevnickou jeskyní jsme pak zakusili potřebu ústraní a ztišení.

DO OPATSTVÍ I DO MEŠITY

Druhý den – úterý – byl o něco méně namáhavý, zato zastavení a zajímavých míst bylo na cestě o něco více. Předně – Abu Goš – arabská vesnice, která se prohlásila za loajální ke státu Izrael, a byla tak ponechána na jeho území a vzkvétá. A nad ní pahorek Kirjat, kde podle tradice několik desetiletí přebývala Archa úmluvy. V tom místě jsme prožili bohoslužbu s nádherným panoramatickým výhledem. O kus dále jsme navštívili benediktinské opatství, kde stojí dochovaný kostel postavený křižáky ve 12. století. Jeho stěny zdobí autentické fresky z dob křížových výprav.

Státní svátek – 28. říjen – jsme oslavili obědem v arabské restauraci, a aby pestrost dne byla co největší, zamířili jsme k mešitě. Protože místní imám je poměrně liberální, mohli mešitu navštívit společně muži i ženy, jen bylo potřeba, aby se především ženy důkladně zahalily. Poutnice byly tak zhruba hodinu k nerozeznání od místních muslimek, protože si půjčily jejich šátky a sukně. Díky Jasmíně, která nás provázela, jsme pak mohli chvíli pronikat do tajů islámu. Pak už jen do kibucu Tzuba, kde přečkáváme další noc ve Svaté zemi.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou