12.6.2014, Autor: Aleš Palán

Na výstavu grafik Bohuslava Reynka dorazila do Valdštejnské jízdárny zpěvačka Lucie Bílá. Hurá. Hvězdy českého šoubyznysu se účastní veřejného předčítání z Bible a z veršů petrkovského samotáře. Skvělé. Je to skutečně tak dobrá zpráva? A je to ostatně vůbec zpráva?

Pokud by tvorba Bohuslava Reynka (1892-1971) oslovila celebrity jaksi přirozeně, vedla je k uvažování nad biblickou zvěstí, ke kontemplaci a – s prominutím - ke skromnosti, bylo by to jistě báječné. Jenže ono je to jinak.

Populární hvězdičky se snaží naopak trochu pozlátka na Reynka nasypat a samy se zase jednou objevit na stránkách médií. Prozrazují přitom bezděky vlastní nevzdělanost, když tak významného autora teprve nyní „objevují“ a hovoří o něm jako o „méně známém“.

Pořádající agentura BigMedia začala organizaci své výstavy opírat o vysloveně bulvarizační metody. Místo zamyšlení se nad hlubokým světem niterného autora se „dozvídáme“, že si Zlatá slavice koupila Reynkovy plakáty a katalog, a že si vybrala exkluzivní Bibli Reynek nikoliv s číslem 44, ale 22. „Obě čísla jsou má oblíbená, ale dvaadvacítka nad čtyřiačtyřicítkou nakonec zvítězila. Má pro mě v životě určitý význam,“ vysvětluje populární zpěvačka“ – píše se s vážnou tváří v tiskové zprávě.

Co jsme se právě dozvěděli? Něco přece jen. Poselství, které nám ve svých básních a grafikách Bohuslav Reynek poskytl, přečkalo roky nezájmu oficiálních kruhů a přečká i období plytkého kýče, který se kolem něj nyní marně točí. Ještě několikrát se sejdou „osobnosti,“ aby se připomněli tomu, kdo si o nich čte plytkosti v bulváru. Lidé, kteří hledají opravdové hodnoty a nezředěné pocity, si zajdou do Valdštejnské jízdárny na skutečnou osobnost.