Jak jsem sháněla argentinskou řeholnici
20.3.2013, Autor: Kateřina Šťastná
„Zatím se nám nedaří sehnat někoho z Argentiny, kdo by znal papeže,“ poznamenal náš šéfredaktor a já, perfekcionistka, jsem cítila, že to musím zkusit. Napsala jsem několika lidem, o nichž si myslím, že by mohli mít v Argentině známé… a skutečně se asi po půldni podařilo sehnat kontakt na argentinskou sestru paulínku.
Je ochotna odpovědět na moje otázky, a dokonce se s papežem několikrát setkala, oznamovala mi česká paulínka, sestra Andrea. Má to jen jeden háček. Rozhovor bude ve španělštině. Tak ještě narychlo sháním někoho, kdo mi pomůže s překladem. Otázky jsou odeslány k překladu a já se už těším na večer, až budou mít Argentinci ráno a já zastihnu sestru Gabrielu Flores online.
Konečně je sestra na příjmu a potvrzuje mi přátelství na Facebooku. Je to hodně zvláštní pocit, když nemůžete ani pozdravit nebo něco napsat, protože neumíte španělsky. Na druhé straně ale i zvláštní pocit, že můžete takhle „jednoduše“ a rychle komunikovat s někým na druhém konci světa. Konečně po pár hodinách přichází i překlad mých otázek do španělštiny (Juane, díky!) a já je krátce před půlnocí odesílám. Byl to náročný den, spousty věcí šlo mnohem složitěji, než jsem si dokázala představit. Ale je mi jasné, že druhý den nebude jednodušší. Vždyť ani nevím, kdy mi odpovědi dorazí a jak se budu ptát na případné detaily. A jestli se vůbec podaří článek do daného termínu udělat. Ale když na mě padly pochybnosti, vybavila jsem si před očima papeže Františka - a to mi dodalo další síly.
Ráno to najednou všechno šlo. Zatímco jsem spala, sestra Gabriela Flores mi poslala své odpovědi. Úplnou náhodou jsem narazila na člověka, který umí španělsky, žil dva roky v Argentině, a navíc měl ten den čas na překlad - i na rozhovor o Argentině (Karle, díky!). Teď už jen zabavit naše děti, abych měla klid na práci a vykomunikovat se sestrou Gabrielou Flores poslední detaily… opět ve španělštině… A najednou manžel pronesl, že je to úplně jednoduché: „Použij překladač v google. Dej tam hodně jednoduché věty. Nebude to sice gramaticky správně, ale na základní dorozumění to stačí.“ Ještě že ho mám! Tak jsem ještě pár posledních věcí dořešila sama, jen s pomocí „translatoru“. Zkušenost, která se mi pro příště rozhodně bude hodit.
Pochopitelně nebýt českých sester paulínek, nemám toto nové facebookové přátelství J. A ještě jednu věc jsem si uvědomila: To, co jsem se dozvěděla o povaze Brazilců, je mi moc sympatické. Jsou to lidé hodně otevření, živí, spontánní. (Italové a Španělé jsou prý proti nim uzavření…) Dokážou žít přítomností a nestresují se hloupostmi. Kéž bychom se alespoň něco málo z toho dokázali naučit. Třeba zrovna od nového papeže.
Sdílet článek na:Sekce: Blogy, Redaktoři, Články
