v souvislosti s Mejlou Hlavsou:

Jsme zhruba stejně staří. Na rozdíl od Mejly, který, jak v knize přiznává, se nechtěl učit, nechtěl pracovat, jsem se snažil připravit na život co nejlépe - studiem, brigádničením o prázdninách. Stejně jako moji spolužáci - kamarád, syn živnostníka kterého "zlikvidovali" komunisté a který se pak živil jako řidič nákladního auta, spolužačky, dcery sedláků, kterým komunisté "ukradli" statky a donutili vstoupit do JZD. Kdybychom někde něco kradli, neučili se, asi by nás otcové přizabili.

Na učňovské i střední škole se dala dohromady parta nadaných studentů a založili školní kapelu. Nástroje jim koupila škola. Kluci nakonec byli tak dobří, že si udělali i tzv. "přehrávky". tj. předvedli své "umění" před příslušnou komisí a bylo jim povoleno vystupovat i veřejně, nejen na půdě školy. Stejnou možnost měl i Hlavsa, kdyby se ovšem řádně učil a žil spořádaným životem mladého muže.

Nyní, i spolu s Magorem je opěvovaný za to, že vlastně "bojovali" proti "komunismu". Když ale v současnosti někteří mladíci žijí podobně, jsou - po právu - kriminalizováni. Ani katolická církev, v dobách kdy společnost ovlivňovala, takové chování netrpěla.
Proč by to tedy měla trpět společnost socialistická?

Ale přece jenom......
Nejdůležitější na všech tzv. disidentech (jeden z českých významů zní - rozkolníci) je to, že bojovali proti "komunismu". Kdyby toho nebylo, byli by možná příkladem zvrácené morálky.
Přítelem Magora Jirouse byli např. "Mejla" Hlavsa a manž. Němcovi. "Magor" měl "úředního" syna, ale jeho biologickým otcem byl (katolík?) Jiří Němec.
Milan Hlavsa v knize Bez ohně je underground popisuje, jak, jako mladíci, první hudební nástroje ukradli jiné hudební skupině. Dále popisuje, jak při svých "psychedelických" koncertech naznačovali, že si píchají drogy, nebo že třebas na jevišti utrhli hlavu kuřeti a stříkající krví kropili diváky. Kdyby něco podobného provedli v demokratických USA, z jeviště by je odvedla v želízkách FBI a žádný divák, natož nějaký zneuznalý "obránce lidských práv" by ani nepípl. Tady ale, pravda, byla "totalita"!
Mejla dále v knize uvádí, že u Němců přespával, protože jako rodina se 7 dětmi dostali přidělený asi 5-i pokojový byt. Když dceři Němcových Janě bylo 15 let, začal s ní spávat v jejím pokojíku. Je třeba mu připsat k dobru že ji nepřivedl do jiného stavu, a že když jí bylo 18, že se s ní oženil. Posléze se Němcovi, prý vzorní katolíci, rozvedli.

Kdosi rozdíl vytyčil pregnantně, "všude leží lidi pod stolem, ALE MY NA NĚ NEPLIVEME. " Bylo tedy hnutí v duchu a kvalitě doby, zažil jsem i horníky pod Ralskem, tam tekla krev pravidelně. S kým tedy poměřovat? Hnutí není organizace, nepřijímá, nevylučuje. Kdo přijde je, pokud není docela nesnesitelný. Obvykle si každý našel svou krevní skupinu, u mně se Starej choval příkladně, pracoval celou noc, vyučoval jak nikdo. Dana vařila.Všem. Promiskuita spíše podprůměrná, to mistr ve fabrice si bral holky do skladu mnohem okatěji. Ale komunitní život ani v kibucech nebyl ideál, jen řešení nouze bídy tísně a neštěstí země.

Kdo čistý, ať hodí kamenem, rozklad legitimních struktur začal už Benešem. Člověk bez podporujícího a regulujícího a váženého prostředí se rozpadá.

Ke katolicismu inklinovali i mnozí komunisté, konečně i dnes je církev vážená a žádaná více v kriminálech, než v mnoha městech a obcích. Bez církve by to bylo asi ještě horší.

Kdo informován jen z marketingových medií, připomněl bych citát, jehož jsem byl svědkem. Na svatbě komusi přišlo nevolno, vrhl se k oknu a zvrátil, dole seděl naparáděný kazatel. Vrhl to na něj, ten postaviv se pravil "nebudeš-li poblit, nevejdeš..." Klidně, skromně. Jeho choť ovšem už reagovala ve stylu majority.

Magor mi vrazil vývrtku mezi žebra, např., z věcí publikovatelných. Ale Zajíček platil dluhy. Zfetovaného jsem neviděl ani nikdy nikoho, drogy jsem znal, sloužil jsem před tím rok ve špitále v centru Prahy. Každý co mu blízké nachází.