Možná jsme se dobře modlily

1.6.2016, Autor: Kateřina Šťastná

Na dvou hlavních náměstích města Lysá nad Labem a v přilehlých uličkách uplynulý pátek a sobotu zněla hudba. Všude plno lidí, stánky, vůně občerstvení.

Do festivalu „Lysá žije!“ se zapojila i místní farnost, a to plnými silami. Lidí, kteří se přišli podívat do kostela, bylo opravdu mnoho. Někteří se zúčastnili komentované prohlídky varhan – a také přispěli na jejich opravu. Ta je totiž kvůli napadení červotočem nutná. Příchozí děti si mohly vymalovat svého červotoče nebo na fotografiích hádat, jak takový červotoč vypadá.
„Jú, tady jsou peníze. Dáte mi peníze,“ fascinovaně hledí chlapeček na zamčenou kasičku, připevněnou na velký kámen, se kterým sotva hnou dva muži. Také další, o něco starší mladík poznamenává, že by to byla „dobrá párty“. Ovšem na varhany, jejichž kompletní oprava je vyčíslena na 11 milionů, to úplně nestačí.
Pár návštěvníků se při příchodu do kostela pokřižuje, krátce pomodlí, ale většina sem očividně nechodí. Někteří vejdou se zmrzlinou, jedna paní si prohlíží interiér kostela s pejskem v náručí. Někteří se také přicházejí ochladit, protože venku je opravdu horko. To se ovšem během odpoledne mění. Z povzdálí se nebezpečně přibližují černé mraky. U stolků s občerstvením, úkoly i u kasičky, kterou bychom rozhodně neunesly, jsme jen dvě. „My se pomodlíme a nebude pršet,“ usmívá se kamarádka. Nezdá se, že by to pomohlo, černé mraky se blíží dál. Začínáme vymýšlet „plán“. Jakmile začne foukat vítr, nanosíme věci do kostela a tam můžeme dál pokračovat v programu. Jenomže vítr je rychlejší. Všechny věci – papíroví červotoči, letáčky, složenky, pastelky, nůžky, stojan s informační tabulí – jsou najednou rozfoukané po trávníku kolem kostela. Popadáme jako první stolek s občerstvením a neseme ho do kostela. Lidé, kteří se přišli do kostela podívat, nám najednou pomáhají. Všichni, kdo tam jsou! A tak máme během chvilky vše nanošené dovnitř – a třídíme papíry a letáčky. Můžeme vydechnout. Hotovo. Zatím neprší. Suchou nohou se nakonec po nějaké době vracíme i domů. Lysá je pověstná tím, že tu neprší, i když se zdá, že bude. Ale kdo ví – třeba jsme se dobře modlily.