Ta je ošem poctivá, ale ne finanční, ale bída sociální. Kdo zvlčel, možná i vinou svých rodičů nebo jiných krutých osob, vrhá se na všechno. Ubližovali mu a on se to snaží dostat nějak pod kontrolu, že alespoň ubližuje sám sobě.

Podobně jako anorektičky, bulimičky, děti co se řežou, opilci, kuřáci, narkomani, gambleři .. všichni chtějí kontakt, vztah, a když to nejde přirozeně, tak nějak náhradně. Jiný je jen riskantní horolezec, nezralý mnich s iPodem, cokoliv.

Peníze moc nepomohou, třeba sestoupit hlouběji do bolesti druhých, slyšet je, být nablízku. Nedaleko odtud bydlí muž pod mostem, šokuje s straší kolemjdoucí. Nabídnuta mu místnost, kamna, žárovka. Byl tím hluboce zraněn, chvíli kupil další požadavky a potřeby. Možná, kdyby se o něj podle jeho nároků pečovalo od rána do večera, vydržel by. Ale to by mu jen více ublížilo. Tak když ráno nedostal pivo (ve městě si vyžebrá hravě) , když nebyl pro pivo dovežen (krám je zruky) , sebral se a v mrazu pěšky se vydal na mnohakilometrovou cestu pod svůj most.

Cítíte to mimino, o které matka nechtěla nebo nemohla pečovat, KTERÉ SE TAK MINULO S LIDMI.

Zůstaňme pevní, jen tak jsme mu oporou, vážíme si jeho dospělosti, věříme, že to zvládne, nezašlapujme jej zpátky do opečované bezmoci. Oligarcha, který pro své medium potřebuje doják na vánoce, pro tunelování státních dotací na sociální byznys a jiné mrhání, jistě dá prostor ředitelům náměstkům tajemníkům sekretářkám a právníkům všelijakých iniciativ. Musí se platit, platit, platit, jen NE OSOBNĚ, KONKRÉTNĚ. Raději nová ministerstva, stomiliardové dluhy na zbytečnou výstavbu když vesnice zejí prázdnotou. Ano, je jistě oligarcha dobrý busenessman, ale o vánocích jen lže. Třeba v jeho restauraci na Azurovém pobřeží dají najíst zadarmo. Tím větší lež.